Časté otázky k zákonu o veřejných zakázkách

Jakou výhodu přináší můj pozměňovací návrh?
Navíc k původní předloze novely zákona o veřejných zakázkách přináší vyšší průhlednost vlastnické struktury subdodavatelů, kteří se na zakázce podílí z více než 10 %. V případě významných zakázek (u státu od 300 mil./u krajů a obcí od 50 mil.) budou svou vlastnickou strukturu muset předložit i subdodavatelé, kteří se na zakázce podílí z více něž 5 %.

Jak to prakticky bude fungovat?　

Povinnost předložit seznam subdodavatelů budou mít podle návrhu dodavatelé, a to do 60 dní od splnění smlouvy, v případě víceletých veřejných zakázek vždy k 28. únoru. Kromě seznamu subdodavatelů bude v　případě akciové společnosti občanům k　dispozici i seznam vlastníků akcií s podílem vyšším než 10 % na základním kapitálu .Zadavatel bude muset uveřejnit tyto informace do　90 dní od splnění smlouvy, či 31. března v případě víceletých zakázek.

Kdy dodavatel předkládá seznam vlastníků?

Pro dodavatele platí podle novely zákona z　dílny Ministerstva pro místní rozvoj úplně stejná povinnost, přičemž seznam vlastníků s　větším než 10 % podílem musí být již součástí nabídky. Dříve　tedy, než vůbec firma vyhraje zakázku, musí doložit své vlastníky.

Proč vlastnickou strukturu musí dokládat pouze akciové společnosti?

Záměr, který mne k předložení návrhu vedl, je stejný. Oba chceme dosáhnout vyšší transparentnosti dodavatelů a subdodavatelů veřejných zakázek. Lišíme se však především v tom, že můj návrh nezpůsobí velké obtíže při samotné realizaci veřejných zakázek, které mohou být způsobeny nejasnými formulacemi. Na ně upozorňují někteří členové Platformy pro transparentní veřejné zakázky. Jejich připomínky dohledáte na webových stránkách Platformy ZDE.

Myslím, že hlavní motiv NFPK, odstranit problém anonymních akcií a problémy s tím související, nemůže efektivně řešit pouze zákon o veřejných zakázkách. Upravit tuto otázku musíme komplexně v obchodním zákoníku, či zákonu o obchodních korporacích.

Kde nacházím problematické body v návrhu NFPK?

a)poskytnutí výjimky bankám a a.s.　emitujícím kótované akcie　při dokládání vlastnické struktury může být považována za diskriminační pro ostatní subjekty
b) nesrozumitelná a dosud nepoužívaná terminologie, obzvláště v　případě subdodavatelů. V　návrhu NFPK se objevuje široká definice subdodavatele, která způsobuje, že se subdodavatelem může stát dodavatel kancelářského papíru, který je mimo jiné pro plnění zakázky používán. Do seznamu subdodavatelů může patřit i zaměstnanec subdodavatele, který za dobu trvání několikaleté zakázky dostane v souhrnu plat větší než 250　000 Kč.
c) nepřiměřené sankce za neúplné informace o　subdodavatelích, které povedou k nezaplacení zakázky dodavateli, nebo dokonce i propadnutí již zaplacených plateb.
d) nevyjasněné otázky k dalším termínům a k interpretaci znění, vnitřní nejednotnost návrhu