facebookBtn      twitter   LinkedInLogo-black rssBtn snemovnaBtn

Názory

Proč teď Lotyšsko roste a proč se politici nemusí bát úspor

06 Leden 2014 Tisk PDF

Lotyšsko. Země, kde se Škoda Octavie stala autem roku. Země, v jejímž hlavním městě jezdí české tramvaje. Země, kterou v roce 2008 otřásla pořádná krize. A to tak velká, že si s ní neporadilo Lotyšsko samo a muselo si vypůjčit 7,5 miliard EUR od Mezinárodního měnového fondu, EU a Švédska.Věřitelé kladli pro poskytnutí půjčky Lotyšsku podmínky. Žádali úspory ve veřejné správě. Díky jejich tlaku dodali Lotyšsku kuráž a  pomohli nastartovat tolik nutné reformy.

Nezlobte se, státní zaměstnanci, ale šetřit musíme

Lotyšsko se počtem obyvatel vyrovná dvěma Prahám, čtvrtině New Yorku, nebo pětině celého Česka.2 milióny lidí, kteří žijí v jednom státu, do roku 2008 žilyve 553 samosprávných celcích. 15 let pracovali jejich úředníci a politici na reformě regionálního uspořádání. Vypracovávali dlouhosáhlé strategie a koncepce bez konce. Možná zjistili, že když sníží počet samosprávných celků, jdou sami proti sobě. K řízení států bude totiž zapotřebí méně lidí. Krize a tlak věřitelů ale donutili lotyšské politiky k akci. Namísto „Chceme pro budoucí generace snižovat deficit“ argumentovali pravicoví politici „Nezlobte se, ale prostě musíme…“  A to zní lépe a přesvědčivěji. Ještě v roce 2008 dokončili Lotyši poslední úpravy zákona. A dnes mají v Lotyšsku samosprávných celků pouze 110.

Reformy rychle a zběsile

Lotyši vzali úspory zodpovědně. Pro oslabení kurzu se nerozhodli. Udělali tzv. vnitřní devaluaci. Platy ve veřejné správě snížili o 30 %, rozpočty ministerstev o 20-40 %. 10 % škol zavřeli a rozpočty univerzit pokrátili o 30-40 %. Soustředili se na investice do infrastruktury a velkou vizí jim byl export. Rychlost reforem byla zběsilá. Díky ní dokonce nevyužili ani veškerou přislíbenou pomoc. Současně se mohou chlubit růstem, který jim kde kdo v EU závidí. V roce 2011 rostli o 5,3 %, v roce 2012 o 5,2 % a odhady růstu na následující období se pohybují kolem 4 %.  V roce 2013 se jim dokonce podařilo snižovat jejich dluh (i když jen mírně).

Mladý lotyšský premiér uměl drastické škrty a vyšší DPH vysvětlit

Jak mohli sérii nepopulárních kroků Lotyši přijmout? Jednoduché to nebylo. Riga se nevyhnula ani protestům. Nespokojenost občanů ale s přicházejícím růstem utichla. Vláda pod vedením Valdise Dombrovskise ekonomickou krizi ustála. Klobouk dolů před jeho vysvětlovacími schopnostmi. Sice lotyšsky neumím ani slovo, ale jeho znovuzvolení v říjnu 2011 po lavině reforem hovoří za vše. Mimochodem, i v Lotyšsku zvedli DPH, to z 21 % na 22 % a z 10 % na 12 %. Elektřina pro domácnosti zdražila také. A docela skokově. Z nižší sazby se elektřina přesunula do vyšší sazby.

Nepřehnali to trochu s těmi reformami?

Každá mince má dvě strany. I v Lotyšsku se spekuluje o tom, jestli za reformy nezaplatili občané příliš. Krátkodobě totiž výrazně narostla nezaměstnanost, chudoba a emigrace. Dalším důvodem pro kritiku reforem se stalo zřícení supermarketu, kvůli kterému na konci listopadu premiér rezignoval. Argumentem bylo, že úřady byly natolik oslabeny, že nebyly s to vykonávat kontrolu bezpečnosti tak, jak bylo zapotřebí. Jenže má být opravdu zárukou za bezpečnost stavby úředník? Za supermarkety a jejich kvalitu by měl podle mě primárně zodpovídat šéf stavby. Pokud poruší zhotovitel stavby zákon a bezpečnostní normy, patří takový případ k soudu.

A co si z Lotyšska může vzít Česko?

Ne všechny odvážné reformy musí veřejnost a priori odmítnout. Proto se jich politici nemusí tolik bát. Na lotyšském případu jde vidět, že vysvětlit se dají i na první pohled nepopulární kroky. Občané musí ale vědět, že se jim aktuální omezení vyplatí v budoucnu. Je to jako vyčkávání na tu správnou akci a slevu v Kauflandu, nebo na povánoční výprodeje. Každý pochopí, že krátkodobě se uskromnit a počkat se spotřebou se vyplatí.

 

Blog je i dispozici zde http://andrysova.blog.idnes.cz/c/390665/Proc-ted-Lotyssko-roste-aneb-proc-se-politici-nemusi-bat-uspor.html

 

Proč v EU najdeme málo Billů Gatesů, nebo Marků Zuckerbergů

19 Listopad 2013 Tisk PDF

V EU najdeme hodně uživatelů Microsoftu, Twitteru nebo Facebooku, či Applu. Jenže žádná z těchto firem nepochází z Evropy. Bill Gates, Paul Alles, Mark Zuckerberg, Jack Dorsey, Steve Jobs, Steve Wozniak... všichni jsou z USA. V čem je problém? Proč se Evropa nemůže pochlubit svým Silicon Valley?

Jak se financuje americký sen

Když už má člověk skvělý a neotřelý podnikatelský nápad, potřebuje mít i peníze. Jak se podařilo získat peníze americkému Facebooku, který má dnes téměř 1,2 miliardy uživatelů, čistý roční zisk $ 53 milionů a 5300 zaměstnanců? Docela snadno. Facebook vznikl v únoru 2004. Prvních $500,000 na rozvoj dostává Facebook od Petera Thiela už na začátku července téhož roku. Peter Thiel od Marka Zuckerberga dostává 10,2% podíl a místo v radě. V prosinci slaví Facebook miliontého uživatele a v květnu 2005 Peter Thiel a Accel Partners investují do Facebooku $12.7 milionů.

Evropani si jezdí pro peníze na rozvoj svých firem do USA

Víte, že Skype pochází z Evropy? Má přes 663 milionů registrovaných uživatelů a v roce 2011 si Skype koupil Microsoft za 8,5 miliardy dolarů. Vyvinulo ho v srpnu 2003 skandinávské duo- Dán Janu Friis a Švéd Niklas Zennström. Niklas zpětně hovoří o tom, že sehnat peníze pro rozjezd bylo nesmírně těžké. Kde nakonec uspěl? Za oceánem. Peníze mu dal Bill Draper. Dneska už má Niklas vlastní společnost Atomico, která podporuje nové rozjíždějící se projekty.

V Evropě se bojíme investovat do start-upů

V celé Evropě se do 2900 start-upů prostřednictvím rizikového kapitálu investovalo 3,2 mld EUR. Poměr těchto investic na HDP je v ČR 0,003 %. Šampionem je teď Maďarsko, kde se do rizikovějších projektů vloží 0,065 %. Pro srovnání v USA se rizikové investice pohybují mírně pod 0,2 % HDP. Díky nim vzniklo necelých 12 milionů pracovních míst (11 % amerických pracovních míst v soukromém sektoru).

Namísto do start-upů investujeme v EU do projektů jako "Dovolte mi pracovat". A nezaměstnanost roste...

Peníze v EU máme. Častěji nežÂ business angel, nebo investor do rizikového kapitálu (venture capitalist) je přerozdělují úředníci. Na tvorbu pracovních míst nepotřebujeme start-upy, ale rekvalifikaci zaplacenou štědrým Evropským sociálním fondem s rozpočtem 75 mld EUR na období 2007-2013. A nevadí nám ani, že v tomto období nezaměstnanost v EU stejně roste. V 2007 byla nezaměstnanost v EU 7,2 %, v roce 2012 10,5 %. Česko díky Evropskému sociálnímu fondu přerozdělilo 124,2 mld Kč. A nezaměstnanost u nás také rostla. Z 5,4 % v roce 2007 na 7 % v roce 2012. A za co jsme 124 miliard Kč utratili? Pro zajímavost třeba na projekt "Absolventi a praxe" za 136 milionů, "Cesta na trh práce" za 35 milionů Kč, "Dovolte mi pracovat" za 20 milionů Kč.… Vyčerpávající seznam projektů najdete zde.

A jak reagujeme na problém vysoké nezaměstnanosti mladých?

Nehledáme Marky Zuckerbergy, ani Billy Gatese, ale zakládáme program "Záruka pro mladé". Celkové roční náklady se vyšplhají ke 21 miliardám EUR pro celou EU. 16,6 mld Kč půjde na projekty, 4,3 mld Kč na správu programu. Dalších 6 miliard EUR dáme od 2014 do 2020 na Iniciativu pro mladé nezaměstané, tzv. Youth Unemployment Iniciative. To není málo, že?

Co z toho vyplývá?

Miliardy eur evidentně nemají tak pozitivní dopad na nezaměstnanost, který jsme si od nich v evropských strategiích slibovali. V EU bychom měli pochopit, že někdy je lepší nezakládat nové programy, ale spíš hledat samotnou příčinu problémů. Raději z evropských peněz postavme novou cestu, nebo železnici. Nebo zlepšeme kvalitu našeho vzdělávacího systému, kde se nebudeme učit vyplňovat evropské formuláře a žádosti o dotace, ale kde se raději dozvíme, jak postupovat, když máme skvělý podnikatelský nápad, ale chybí nám peníze na rozjezd.

 

Držím vám palce, poslanci

03 Listopad 2013 Tisk PDF

Když jsme v létě roku 2010 vyjednávali jako noví poslanci koaliční smlouvu, mohli jsme prosadit více pozitivních změn. Ale to za jedné podmínky. Museli bychom mít hned na začátku informace, se kterými jsme naše mandáty opouštěli. Ve sněmovně i tentokrát zasednou desítky nováčků. I pro ně jsem se rozhodla sepsat seznam dílčích opatření, které by nám pomohly zlevnit provoz státu.

Lehce, rychle a zběsile

Vláda by mohla provést superrychlé úspory, které ukáží, že to vláda s omezováním zbytečného plýtvání myslí vážně. Seznam těchto úsporných opatření jsem přeposlala i premiérovi Jiřímu Rusnokovi. Zajímá Vás výsledek? Nic moc. Ministři ale nadmíru vynikali v originalitě při zdůvodňování, proč jednotlivé kroky nelze provést. Čtěte pozorně, jak Ministerstvo vnitra obhajovalo zachování státní cukrárny: "Proč bychom zákusky kupovali? Když si třeba špičku vyrobíme vlastními silami, tak to je podstatně levnější”…  Jenže podle této logiky by měl stát vyrábět i jogurty, rohlíky a lyže pro všech 413 892 státem placených zaměstnanců. No, nevyjde to levněji? A nepřipomíná takový postoj tak trochu program KSČM?

TOP 5 z bleskových úspor pro budoucí vládu

  1. Zrušit Cukrárnu Ministerstva vnitra na Pankráci, Autoškolu Ministerstva vnitra a omezit tisk státních časopisů. Namísto tištěných časopisů jako kupříkladu Archivní časopis, Kriminalistika, Policista, Sborník archivních prací, Správní právo, 112, eGON News a Veřejná správa raději rozesílejme elektronické newslettery.

  2. Zrušit cestovní kancelář Volareza, která je v kompetenci Ministerstva obrany. Příspěvky na rekreaci dejme vojákům raději rovnou jako součást platu.

  3. Zrušit Tiskárnu Ministerstva vnitra. Volební lístky nám stejně tiskne firma Moraviapress, která se stará i o distribuci částek Sbírky zákonů. Když platíme soukromé tiskárně stovky miliónů za tisk volebních lístků, proč mít i státní, které platíme ročně dotaci 25 miliónů?

  4. Sjednocovat loga úřadů. Jedna země, jedno logo. Vláda by měla vyhlásit stop stav pro nová loga ministerstev. Česku stačí pouze jedno logo.

  5. Zařadit Centrum sportu Ministerstva vnitra pod MŠMT. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nemá tělovýchovu v názvu přeci jen tak.

Krok za krokem k menšímu a úspornějšímu státu

Budoucí vláda může ve spolupráci s parlamentem prosadit i tato ůsporná opatření:

  1. Omezit výdaje na reklamu státu a státních podniků. Potřebuje Ministerstvo vnitra reklamu na propagaci zlepšení fungování veřejné správy v televizi? Mrkněte na reklamu zde, která nás stála 1 165 000,00 Kč bez DPH. Víte, že si státní podniky jako České dráhy, Česká pošta, Lesy České republiky objednávají reklamu za milióny? Odmítají však částky kvůli obchodnímu tajemství zveřejnit. Vláda by se měla postarat o to, aby žadný takový výdaj na inzerci nebyl tajný.

  2. Zrušit Vinařský fond. Proč by stát měl dotovat reklamu na víno? Proč ne na pivo? Legislativní znění zákona je už připraveno. Ráda znění zájemcům zašlu.

  3. Dotahovat úspory ve veřejné správě pomocí e-governmentu. Česko za miliardy korun zavedlo základní registry a datové schránky. Bohužel ale neumí vynucovat úspory, které ze zavedení těchto nástrojů vyplývají. Nešetříme, přitom podmínky pro to jsou. Stát může pokročit v elektronizaci různých formulářů a dokončit tzv. mapu veřejné správy, která nám pomůže rušit agendy a zbytečné úřady.

  4. Zadat analýzu státních podniků a majetkových účastí státu. Stát vlastní podíly ve firmách vyrábějících chladicí zařízení, radiátory, mléčné produkty, sklo, ale i hotel Thermal, či HotelInvest, a.s. Kompletní seznam všech majetkových účastí neexistuje. Potřebujeme analýzu jejich tržní hodnoty, ziskovosti atd. Ty podíly a firmy, co s veřejným zájmem nemají nic společného, bychom měli prodat.

  5. Provést úspory a zlepšení v Poslanecké sněmovně. Jedná se především o  úspory při nákupu licencí právních systémů, o zrušení ubytovacích rekreačních zařízení v Harrachově a Lipnici,  o zavedení pořádného rozklikávacího rozpočtu a o sníženi příspěvku na platby za telefony o 50 %. Poslanci by také měli dohlédnout na to, aby na webu visel závěrečný účet sněmovny, který tam podle zákona o rozpočtových pravidlech má být.

  6. Schválit vypracovaný návrh zákona umožnující dotažení e-Sbírky, a to tak, aby tento projekt opravdu šetřil státní peníze. Můžeme ušetřit stovky miliónů ročně.

  7. Pokračovat v úsporách a zvyšování efektivity členství Česka v mezinárodních organizacích. Vláda zatím schválila úspory ve výši 18 miliónů korun ročně. Můžeme ušetřit více. Posviťme si na Akademii věd, která zatím nesplnila svou povinnost a ještě nedodala Ministerstvu zahraničních věcí informace o svém členství v mezinárodních organizacích.

  8. Snižovat byrokracii. Sdílejme lépe informace v rámci státní správy. Stát by neměl žádat jednu informaci několikrát. Toto by mohlo podpořit i sloučení kontrolních orgánů. Odpadly by problémy s rozdvojením kontrol a například i spory mezi Ministerstvem zemědělství a zdravotnictví, které se ukázaly jako klíčové i v metanolové aféře.

  9. Snížit riziko arbitráží pro české subjekty a stát, například ukončením bilaterálních investičních dohod mezi členskými státy EU, které již nahrazuje evropské právo. Přes doporučení Evropské komise státy dohody neruší. Naše ministerstva musí intenzivněji prosazovat na evropské úrovni ukončení těchto investičních dohod.

A nezapomeňte ani na opatření zprůhledňující hospodaření státu.

Je totiž ještě třeba:

  1. Otevřít konečně data státu, jak se plánovalo v Akčním plánu ČR Partnerství pro otevřené vládnutí. Ministerstvo spravedlnosti nám dluží strojově čitelná data v obchodním rejstříku nebo insolvenčním rejstříku. Ministerstvo financí by zase mohlo lépe otevřít finanční statistiky.

  2. Vyžadovat transparentnost při rozdělování prostředků do sportu. Věděli jste třeba, že ze státního rozpočtu přispíváme Fotbalové asociaci České republiky na podporu fotbalové mládeže 300 miliónů korun ročně? Těm nejmenším fotbalistům ale finance na trénink chybí. Stát by měl lépe hlídat a zveřejňovat, jak bylo s prostředky ze státní kasy naloženo.

  3. Schválit zákon o financování politických stran. Minulá vláda vypracovala několik verzí. Stačí si vybrat.

  4. Schválit novelu zákona o NKÚ rozšiřující jeho pravomoci. NKÚ by mohl nově dohlédnout na hospodaření obcí a krajů, ale také podniků s většinovým vlastnickým podílem státu, obcí nebo krajů. NKÚ by také mohl kontrolovat hospodaření právnických osob veřejnoprávní povahy, jako jsou zdravotní pojišťovny, veřejnoprávní média, veřejné vysoké školy, nebo veřejné výzkumné instituce.

  5. Změnit zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Je už na světe. Stačí jej jen předložit. Cílem je přehlednost a transparentnost celého legislativního procesu, abychom dohledali i jména předkladatelů pozměňovacích návrhů na jednáních výborů. Tento návrh také zakazuje přílepky a prodlužuje lhůtu mezi druhým a třetím čtením na pečlivé prostudování pozměňovacích návrhů. Vyžaduje, aby každý pozměňovací návrh obsahoval důvodovou zprávu včetně dopadů na rozpočet a zvýšení byrokracie.

  6. Přijmout etický kodex. Z vlastní zkušenosti vím, že Poslanecká sněmovna má největší šanci schválit Etický kodex na samém počátku funkčního období. Poslanci mohou navázat na práci, kterou jsme už odvedli. Materiály a návrhy jsou k dispozici zde.

Budu ráda, když se námi zvolení poslanci inspirují aspoň každým třetím z 20 bodů. I já sama jsem se je snažila prosadit. Bohužel jsem některá fakta o absurdních výdajích státu neznala včas, abych stihla prosadit změnu před předčasným rozpuštěním sněmovny. Každopádně, nově zvolení poslanci a poslankyně, buďte při snižování výdajů státu lepší. Držím vám palce.

Blog si můžete přečíst také zde.


 

 

Bez státní cukrárny, cestovky, tiskárny a autoškoly se obejdeme

14 Srpen 2013 Tisk PDF

Vláda Jiřího Rusnoka v demisi se rozhodla schválit velvyslance bez prověrky. Za necelé dva měsíce, co v Česku jeho tým působí, vyměnili více než 100 lidí na ministerstvech, úřadech, ve státních podnicích, či dozorčích radách společností ovládaných státem. A to aniž by získali důvěru v Poslanecké sněmovně. Kontroverzních personálií se ministři evidentně nebojí. Škoda, že tuto energii nevloží spíše do dotažení úsporných opatření, pro které navíc nepotřebují ani souhlas parlamentu. Co nekontroverzního by ministři mohli uskutečnit třeba dnes? 

Celý článek...
 

Studio ZET - rozhovor

13 Srpen 2013 Tisk PDF

Rozhovor ve Studiu ZET můžete zhlédnout ZDE.

 

9 umyvadel na 4 zaměstnance a další paradoxy našich živnostníků

16 Červenec 2013 Tisk PDF

Během jednoho roku si vyměnili 13 dopisů s Krajskou hygienickou stanicí Olomouckého kraje. Psali si třeba o tom, jestli opravdu potřebují 9 umyvadel, přičemž to deváté má být speciálně pro oplachování cibule a česneku. Umyvadlo na oplachování rajčat, pórku, nebo salátu totiž nestačilo, i když denně použijí pouze jednu cibuli, či česnek. A kvůli práci s vajíčky, kterých týdně spotřebují kolem 10, potřebují také speciální umyvadlo. Řeč není o restauraci pro stovky hostů, ale o živnostnících ze Šumperska provozujících rodinnou Tvarůžkovou cukrárnu v Lošticích, kde zaměstnávají celkem 4 zaměstnance. Pochlubit se majitelé Poštulkovi mohou získáním titulu Regionální potravina Olomouckého kraje za rok 2011, 2012 a2013 a taky 2. místem v celostátním kole soutěže Živnostník roku 2012.

Celý článek...
 

Letní otázky a odpovědi

09 Červenec 2013 Tisk PDF

Ministr financí v demisi Miroslav Kalousek chce změnou ve druhém pilíři důchodového systému přilákat nové zájemce o pojištění. Jaký je Váš názor na pilířovou důchodovou reformu? Účastníte se jí sama také aktivně?

Důchodová reforma je první impuls pro lidi, že díky demografickým změnám je dost možné, že stát nebude moci budoucí důchodce podporovat jako dosud. Musíme tedy na naše stáří myslet i my sami a musíme si spořit nebo jinak investovat tak, abychom mohli strávit naše stáří v klidu a pohodě. Osobně každý měsíc posílám část peněz do třetího pilíře. To pro mě znamená, že dostanu od státu jakýsi minimální důchod a ze svého spoření v třetím pilíři budu mít další příjem. Teď stojím před rozhodnutím, jestli vstoupit do druhého pilíře. Chci tam vstoupit, ale nevím, co s druhým pilířem udělá sociální demokracie v případě, že bude vládnout. Tato nejistota způsobuje, že vstup do druhého pilíře pořád odkládám. Další pro mě investicí na stáří je investice do bydlení. V brzké době plánuji koupit si byt.

Celý článek...
 

Ve sněmovně s paní poslankyní, již potřetí

09 Červenec 2013 Tisk PDF

Ve čtvrtek 4. července se uskutečnil již téměř tradiční den otevřených dveří v Poslanecké sněmovně, prohlídka významných prostor sněmovních paláců na Malé Straně komentovaná Lenkou Andrýsovou.

Celý článek...
 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 1 z 18
Joomla SEO powered by JoomSEF
„Zamilovat se do sebe - to je románek na celý život.“ Oscar Wilde