Názory

Velmi mě zaujala analýza, vypracovaná na podnět zahraničního výboru ministerstvem zahraničí a financí, která se týká mezinárodních organizací. Česká republika je členem 473 organizací, kterým platí každoročně různě vysoké příspěvky. Existují podle Vás nějaké organizace, u kterých naše členství opravdu nemá smysl? Věříte, že i ostatní ministerstva si vezmou z analýzy příklad a budou se snažit najít efektivní řešení?

Téměř každá organizace může mít smysl, ale my musíme mít kapacitu ten smysl objevit a vytěžit. Podle mě v případě 473 organizací se nám to dařit
nemůže. Sotva jsme schopni připomínkovat rozpočty organizací a využít výhod, které organizace má. Bez naší aktivní účasti pro mě členství ztrácí smysl. Osobně bych opustila třeba Mezinárodní organizaci pro orbu, nebo Mezinárodní velrybářskou komisi, či Mezinárodní tribunál pro mořské právo. Nevím taky, co nám přináší třeba Skupina Pompidou. To, co je důležitější, než můj názor na vystoupení z organizací je, že našemu členství v mezinárodních organizacích dáme řád. Bude jasné, kdo platí příspěvek, bude garantem. Už ten samotný systém nám může přinést ovoce a úspory. Věřím, že se jednotlivá ministerstva zapojí a že i ona sama zváží, jestli je pro jejich resort členství v různých organizacích užitečné. Tato analýza by postupně také mohla vést k odstranění duplicit na mezinárodním poli. Existují totiž organizace, které duplují agendu jiné organizace. To vše se stává, protože jsme my občané od těchto organizací hodně vzdálení. Tato analýza nám může přiblížit i to, jak mezinárodní organizace fungují a kolik prostředků spotřebovávají. Začneme se více zajímat o jejich výsledky.

Máte pocit, že toho o komunismu a fašismu mladá generace moc neví? Dobře… od rodičů slýcháváme o frontách na banány, o tom, jak složité bylo koupit toaletní papír, dámské hygienické potřeby, nebo o tom, že cestovat za hranice východního bloku se podařilo jen těm nejvybranějším. „A co jako?“ řekl by si nejeden dvacátník, „Fronty občas zažijeme i dnes, někdy se nám taky stane, že v obchodě dojde nějaké zboží a na cestování do Kanady, nebo Ruska stejně potřebujeme víza.“ O tom, co někteří lidi za minulého režimu napáchali, mladí moc netuší.

Určitě jste zaznamenala revoluci mobilních operátorů, kteří nabízejí velmi výhodné paušální tarifiy. Zvažujete přechod na některý z nich?

Osobně mám paušál, který je docela výhodný, protože ho mám sjednaný prostřednictvím hromadné rámcové smlouvy.Pokud se ukáže, že máme prostor ještě pro další snížení ceny, určitě si lepší podmínky s kolegy hromadně vyjednáme. Snížení cen za volání je pozitivní. Neměli bychom však rezignovat na příchod nového operátora.

Skutečný lobbing není nekalé jednání, ale zcela regulérní prezentace názorů a potřeb, které jsou pro určitou část společnosti relevantní a jejich naplnění je naprosto legitimní. Kvalitní lobbing je také cestou, jak předejít častým novelizacím právních předpisů a jak zvýšit stabilitu a kvalitu právního řádu. A je tak nepostradatelnou součástí jakéhokoliv politického systému.

V současné době není lobbing v českém právním řádu žádným způsobem definován, ani regulován. První snahy o regulaci lobbingu v ČR se objevily již v roce 2007 a následně  v roce 2009. V obou případech však nedošlo k jejich naplnění.

Osobně se domnívám, že by proces přijímání zákonů měl být co nejvíce transparentní, a proto jsem zaštítila projekt, v jehož rámci se na jaře roku 2011 konala čtyři odpolední setkání expertů, jejichž cílem bylo vytvořit konkrétní doporučení, s nimiž se mělo při přípravě způsobů regulace lobbingu, ať formou legislativních nebo nelegislativních opatření pracovat.

Protikorupční agentura při Radě Evropy kritizovala Českou republiku za neprůhledné financování politických stran a neustavení žádného nezávislého orgánu, který by situaci kontroloval (české úřady se rozhodly ponechat současný Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny). Legislativní rada vlády ale nedávno doporučila kabinetu ke schválení novelu zákona o sdružování v politických stranách a hnutí, která mimo jiné zavádí povinnost mít transparentní internetový účet, kde budou dostupné veškeré transakce. Myslíte, že má šanci?

Myslím, že šanci má. Přeci jen už jej schválila vláda, která má stále ve sněmovně většinu. Jistý tlak vytváří Vámi zmiňovaná agentura GRECO. Ta Česko kritizuje nejen za neexistenci nezávislé kontroly, ale za řadu dalších nedostatků Viz. Ty částečně napravuje předloha, kterou podpořila vláda. Takovou změnu
GRECO určitě uvítá. Osobně nevnímám neexistenci úřadu pro kontrolu jako fatální. Nejdůležitější je, že přístup k mnohem podrobnějším informacím o financování stran bude mít každý občan a média. I ti mají nástroje na to, jak "potrestat" ty, co nedodrží pravidla v zákoně. Občan je nebude volit a média o nich budou psát negativně.

Někdy nás velký stát odnaučuje pomáhat druhým. Charitativní Fashion Show ve Zlíně nás to může zase naučit. Na módní přehlídku, kde se budou prezentovat mladí zlínští návrháři a návrhářky, můžete přijít i Vy. Podpoříte tak charitativní obchůdek Dotek, který pomáhá seniorům a lidem s Alzheimerovou chorobou. Více informací najdete ZDE.

Jak dopadlo jednání vlády o Strategickém rámci rozvoje veřejné správy a e-governmentu po roce 2014+?
Bohužel nedopadlo. Tento bod vláda neprojednala, i když byl původně navržen. Sama jsem Karolíně Peake přeposílala můj názor na strategii. Můj komentář najdete i zde. Aktuálně je ale velmi důležitým tématem e-sbírka a e-legislativa. O tomto projektu se bude jednat zítra. Má se rozhodnout, jakým způsobem se vybere realizátor zakázky. Preferuji otevřené řízení. Ministerstvo vnitra ale navrhuje zakázku přidělit České poště (ICT odštěpnému závodu). Zrovna dneska si čtu posudky, které s touto otázkou souvisí.