Velmi mě zaujala analýza, vypracovaná na podnět zahraničního výboru ministerstvem zahraničí a financí, která se týká mezinárodních organizací. Česká republika je členem 473 organizací, kterým platí každoročně různě vysoké příspěvky. Existují podle Vás nějaké organizace, u kterých naše členství opravdu nemá smysl? Věříte, že i ostatní ministerstva si vezmou z analýzy příklad a budou se snažit najít efektivní řešení?
Téměř každá organizace může mít smysl, ale my musíme mít kapacitu ten smysl objevit a vytěžit. Podle mě v případě 473 organizací se nám to dařit
nemůže. Sotva jsme schopni připomínkovat rozpočty organizací a využít výhod, které organizace má. Bez naší aktivní účasti pro mě členství ztrácí smysl. Osobně bych opustila třeba Mezinárodní organizaci pro orbu, nebo Mezinárodní velrybářskou komisi, či Mezinárodní tribunál pro mořské právo. Nevím taky, co nám přináší třeba Skupina Pompidou. To, co je důležitější, než můj názor na vystoupení z organizací je, že našemu členství v mezinárodních organizacích dáme řád. Bude jasné, kdo platí příspěvek, bude garantem. Už ten samotný systém nám může přinést ovoce a úspory. Věřím, že se jednotlivá ministerstva zapojí a že i ona sama zváží, jestli je pro jejich resort členství v různých organizacích užitečné. Tato analýza by postupně také mohla vést k odstranění duplicit na mezinárodním poli. Existují totiž organizace, které duplují agendu jiné organizace. To vše se stává, protože jsme my občané od těchto organizací hodně vzdálení. Tato analýza nám může přiblížit i to, jak mezinárodní organizace fungují a kolik prostředků spotřebovávají. Začneme se více zajímat o jejich výsledky.
Jedním z pěti řešení k transparentnější tvorbě zákonů je příprava etického kodexu poslance a senátora. Zástupci dvou politických stran (ČCSD, VV) však koncept odmítli. Proč si myslíte, že se v České republice tento návrh prosadit nedaří?
Jsem si jistá, že jednou etický kodex ve sněmovně fungovat bude. Je to otázka času. V rámci našeho týmu jsme vypracovali maximálně vydiskutovaný etický kodex, kde se promítly různorodé názory všech zúčastněných stran. Každý měl možnost se do jeho zpracování zapojit. ČSSD od začátku této možnosti nevyužívala. Pan místopředseda Zaorálek z ČSSD se nám omluvil většinou na poslední chvíli. VV v konečné fázi vnímaly tuto otázku jako pole bitvy s námi, aby mohli ukázat, že nesouhlasí s naším odchodem ze strany a způsobem, který jsme zvolili. Je mi líto, že se k tomu obě zmiňované strany nepostavily konstruktivněji. Nedá se nic dělat. Na etický kodex, který bych považovala za samozřejmost, si musíme ještě nějaký pátek počkat.
Co by pro Jeseník znamenal příchod společnosti FTC Group a její investice v průmyslové zóně?
Pokud by FTC Group realizovala investici tak, jak se o ní psalo v médiích,znamenalo by to razantní snížení nezaměstnanosti. Mělo by to pozitivní dopad i na další firmy a vůbec by to ekonomicky Jesenicko podpořilo. To bych Jesenicku přála.
Pokud prezident Miloš Zeman podepíše vládní novelu o cestovních dokladech, tak budou moci čeští občané v některých státech cestovat jen na občanku. Máte představu o jaké země se jedná?
Jedná se o země Balkánu - všechny kromě Kosova. Cestovat bez pasu budeme moci do Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska, Makedonie a Srbska. Zákon musí podepsat prezident, ale navíc ještě Ministerstvo zahraničních věcí musí ve Sbírce zákonů zveřejnit seznam zemí, kde bude toto zjednodušené cestování umožněno. Nesmíme zapomínat, že pokud cestujeme s dětmi, musíme jim nějaký doklad stejně vystavit. Jedná se buď o dětský občanský průkaz, nebo o dětský cestovní pas.
Jak potvrdili i nordičtí investoři při návštěvě České republiky - umět mluvit anglicky je velice důležité. Nepřijde mi však, že by česká gymnázia
a vysoké školy na to kladly příliš velký důraz. Napadá Vás, jak takovou situaci zlepšit?
Osobně si myslím, že v exportní ekonomice, jako je ta naše, je správné učit děti anglicky už od první třídy. Je to sice dražší, ale podle mě se to vyplatí. Otázkou také je, jak kvalitní jsou učitelé, kteří angličtinu vyučují. Někteří studenti mají štěstí, jiní ne. Učitelé s perfektní znalostí angličtiny si totiž mohou vydělat lépe v soukromém sektoru. Je to problém, který má hlubší kořeny. Na druhou stranu každý z nás může zapracovat na zlepšení své angličtiny. Někdy to není ani tak o učiteli jako o naší motivaci a lenosti.