facebookBtn      twitter   LinkedInLogo-black rssBtn snemovnaBtn

Názory

Nelíbí se mi zákon, který může omezit svobodu slova v Rusku

16 Srpen 2012 Tisk PDF

Během července došlo v ruské Státní dumě ke schválení zákona o nevládních organizacích. Ruští poslanci zavedli novou kategorii nevládních organizací, a to kategorii politicky činných organizací. Do této skupiny mají patřit nevládní organizace, které svou činností ovlivňují veřejné mínění.

Celý článek...
 

Vystoupit z mezinárodní organizace již není v Česku tabu

25 Červenec 2012 Tisk PDF

Mezinárodní organizace jsou rájem, kterému se docela úspěšně vyhýbají
rozpočtové škrty, a to i v období ekonomické stagnace. Většina
mezinárodních organizací nezná tlak na vyrovnané rozpočty, který
aktuálně prostupuje většinou států Evropy. Hlasy volající po snižování
státních výdajů a šetření do mezinárodních organizací doléhají jen
minimálně. Několik mezinárodních organizací dokonce volá po tom, aby
jim členské státy platily ještě vyšší členské příspěvky. A to i
přesto, že snižujeme odměny hasičům, policistům a pracovníkům na
ministerstvech a že rušíme diplomatické zastoupení České republiky v
zahraničí.

Celý článek...
 

Czech RepubLIKE: Máme rádi loga. Hodně.

09 Červenec 2012 Tisk PDF

|1. Červenec 2012

Bomba! Úlet! Parádní!“ Ale také „Nepromyšlené, strašné či Czech RePUBlike.“ Česká republika má nové destinační logo (opět). Státní agentura CzechTourism představila tento čtvrtek vítězný komunikační koncept vyhlášené soutěže o novou vizuální identitu destinační značky Česká republika. Grafický návrh od studia Marvil, které ve finálním kole výběrového řízení porazilo pět dalších agentur (HMS, DDMen, Dynamo Design, Konektor a Touch Branding), rozpoutal na českém internetu prakticky od prvních vteřin od jeho představení vyhrocené diskuse. Zaměřme se nyní důkladněji na pozitiva a negativa nového komunikačního konceptu v kontextu dosavadních pokusů o nové nápady v propagaci České republiky navenek.
Celý článek...
 

Nový český soudce ESLP

26 Červen 2012 Tisk PDF

Na červnovém plenárním zasedání Parlamentního shomáždení Rady Evropy jsme zvolili nového českého soudce Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Po dobu dalších 9 let jím bude Aleš Pejchal. Průběh volby vystihuje tento článek na blogu jiné právo. Osobně jsem byla mezi těmi, co volili Zdeňka Kühna.

Celý článek...
 

K církevním restitucím

22 Červen 2012 Tisk PDF

Denně mi do emailové schránky přichází několik reakcí k aktuálně projednávané materii církevních restitucí. Dovoluji si zde proto dát k dispozici dopis paní ministryně kultury Aleny Hanákové k tomuto tématu.

Celý článek...
 

Otázka bezpečnosti na sídlišti Černá cesta

13 Červen 2012 Tisk PDF

Vážený pane primátore, vážení zastupitelé,

obracím se na Vás s prosbou týkající se řešení problému bezpečnosti v
Olomouci.

Celý článek...
 

Evropský stabilizační mechanismus

08 Červen 2012 Tisk PDF

V úterý jsme na schůzi sněmovny schválili změnu Lisabonské smlouvy, která umožní zřízení Evropského stabilizačního mechanismu, zkráceně ESM.

Hlasovala jsem pro tuto změnu Smlouvy o fungování EU z následujících důvodů:

1. nechci blokovat vytvoření ESM ve státech eurozóny (ESM nahradí již existující ESFS a ESFM)

2. vím, že se podporou této změny nepřipojujeme k mechanismu ESM

3. vím, že není pravdou vš, co se o této změně Lisabonské smlouvy říká a píše

4. o přijetí eura by podle mě měli rozhodnout lidé prostřednictvím referenda. Nemyslím si, že by bylo možné, aby EU zrušila naši měnu a zavedla euro bez našeho souhlasu.

5. nemyslím si, že se jedná o protiústavní opatření.


Stručný popis Evropského stabilizačního mechanismu (ESM)

Evropský stabilizační mechanismus (ESM) bude mezinárodní finanční instituce zřízená podle mezinárodního práva, mimo právo Evropské unie, mezinárodní smlouvou, již mezi sebou uzavřou pouze členské státy eurozóny. Smyslem tohoto stálého mechanismu, který bude zřízen v polovině roku 2012, bude poskytovat finanční pomoc členským zemím eurozóny v případě závažných finančních problémů těchto států, bude-li to nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku. ESM z valné míry nahradí současné dočasné mechanismy EFSM a EFSF.

Smlouva o ESM byla již sice podepsána zeměmi eurozóny 11. července t. r., nicméně summit eurozóny 21. července dohodl některé změny fungování mechanismu a Smlouva o ESM byla zeměmi eurozóny opětovně podepsána 2. února 2012. Současně probíhá ve všech státech EU ratifikace změny čl. 136 Smlouvy o fungování Evropské unie. Touto změnou má být právně zaručeno, že právní rámec EU nebrání členským státům ve vytvoření ESM.

Zápůjční kapacita ESM bude 500 mld. EUR. Celkový kapitál ESM bude činit 700 mld. EUR a bude mít dvě složky: splacený kapitál ve výši 80 mld. EUR, který budou muset státy ESM zaplatit v pěti splátkách během let 2012-14, a přislíbený kapitál ve výši 620 mld. EUR splatný na vyžádání. Podíly zemí eurozóny na kapitálu vycházejí z tzv. podílového klíče na kapitálu ECB s určitou dočasnou korekcí pro státy s HDP v tržních cenách na obyvatele nižším než 75 % průměru EU.

Pomoc je poskytována na základě žádosti státu eurozóny o pomoc. V takovém případě provede Komise spolu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a ve spolupráci s ECB analýzu udržitelnosti vládního dluhu. O poskytnutí pomoci následně rozhodne Rada guvernérů složená z ministrů financí zemí eurozóny. O pomoci se rozhoduje vzájemnou shodou[1]. V mimořádném případě, kdy by Komise a ECB shodly, že by nepřijetí rozhodnutí o poskytnutí pomoci znamenalo ohrožení udržitelnosti společné měny, proběhne hlasování kvalifikovanou většinou s 85% kvórem. Pomoc může mít formu (i) preventivní úvěrových linek, (ii) půjček, (iii) nákupů dluhopisů na primárním trhu, (iv) operací s dluhopisy na sekundárním trhu, (v) půjček na sanaci bankovního sektoru. ESM předjímá aktivní účast MMF na pomoci.

Přístup k finanční pomoci z ESM je přísně podmíněn od plnění nápravného programu po plnění předem stanovených hospodářských podmínek dle podoby poskytnuté pomoci. Zváženo může být zapojení soukromého sektoru a to v případech, kdy je pomoc poskytována na základě nápravného programu.

Poskytnutí půjčky bude navíc podmíněno ratifikací Smlouvy o stabilitě koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (tzv. Fiskální úmluvy) a po vypršení stanovené lhůty i zavedením Smlouvou předepsaného pravidla téměř vyrovnaného hospodaření a automatického mechanismu nápravy horších výsledků hospodaření.

Státy EU mimo eurozónu se nemohou stát členy ESM, mohou se pouze dobrovolně a jednorázově připojit ke konkrétní pomoci. Státy EU mimo eurozónu tedy zatím nejsou smluvními stranami a Smlouvu o ESM nepodepisují.

Přijetí společné měny a přistoupení ke Smlouvě o ESM jsou z právního hlediska dva zcela oddělené a samostatné úkony. Členství v ESM není a nemůže být další právně závaznou podmínkou přijetí eura. Přesto země eurozóny předpokládají, že každý budoucí člen eurozóny se následně stane také členem ESM se všemi z toho plynoucími právy a povinnostmi. To však bude záviset na rozhodnutí České republiky.

Aktuální vývoj:

Na neformálním zasedání Rady ECOFIN v Kodani 30. a 31.3.2012 se Euroskupina dohodla na zvýšení kombinované úvěrové kapacity EFSF a ESM na 700 miliard euro. Oba záchranné fondy budou do poloviny roku 2013 fungovat vedle sebe. ESM začne fungovat již v červenci 2012. Po červenci 2013 se již EFSF nebude podílet na žádných nových programech. Úvěrová kapacita ESM zůstane nadále 500 mld. euro.

EFSF bude po polovině roku 2013 sloužit pro správu jím propůjčených prostředků a financování stávajících půjček (Irsko, Portugalsko, nový úvěr Řecku). Do poloviny roku 2013 je rovněž možné přislíbit nové závazky, které by mohly být i po tomto termínu financovány z EFSF (kde zbývá ještě cca 240 miliard EUR.)


Odpovědi na některé otázky týkající se Evropského stabilizačního mechanismu

  1. Kolik nás finanční příspěvky do Mechanismu budou stát před a případně následně po přijetí eura?

Mechanismus se týká pouze států, jejichž měnou je euro. Před přijetím eura se ČR Mechanismu nemůže účastnit, tudíž v něm ani nebude mít svůj podíl a finanční náklady budou nulové.

Představíme-li si hypotetickou situaci, že by ČR k Mechanismu přistupovala nyní, pak by měla během pěti let od vstupu do Mechanismu přispět částkou cca 32 mld. Kč (dle dohody euroskupiny z 30. března 2012 jsou platby všech států  předsunuty – pro ČR by to znamenalo složit první a druhý rok cca 12,8 mld. Kč, třetí rok cca 6,4 mld.) a zavázat se v případě nutnosti dodat prostředky až do výše cca 250 mld. Kč. Po dvanácti letech od vstupu do eurozóny by se závazek České republiky zvýšil na cca 40 mld. Kč splaceného kapitálu a povinnost v případě nutnosti dodat prostředky až do výše cca 310 mld. Kč.

  1. Jakým způsobem bude Česká republika předmětnou částku splácet?

Jak již bylo rovněž uvedeno výše, po případném vstupu ČR do eurozóny a následném hypotetickém přistoupení ČR k ESM bude třeba složit tzv. splacený kapitál v pěti splátkách  během tří let ve výši stanovené podílovým klíčem.

Pokud jde o tzv. přislíbený kapitál, ten nebude třeba splatit, pouze se zavázat jej v případě potřeby dodat na vyžádání. O vyžádání, jakož i o výši takto vyžádaného kapitálu, bude ESM rozhodovat jednomyslně, s výjimkou případu, kdy by úroveň splaceného kapitálu ESM poklesla pod přijatelnou úroveň vinou ztrát z platební neschopnosti státu přijímajícího pomoc – pak by ESM mohl o vyžádání rozhodnout prostou většinou.

  1. Bude při rozhodování o další manipulaci s prostředky ESM vyžadována jednomyslnost participujících států?

Pomoc je poskytována na základě žádosti státu eurozóny o pomoc. V takovém případě provede Komise spolu s  MMF a ve spolupráci s ECB analýzu udržitelnosti vládního dluhu. O poskytnutí pomoci následně rozhodne Rada guvernérů složená z ministrů ČS eurozóny odpovědných za oblast financí. O pomoci se rozhoduje vzájemnou shodou s možností konstruktivní absence. V mimořádném případě, kdy by Komise a ECB dospěly k závěru, že by nepřijetí rozhodnutí o poskytnutí pomoci znamenalo ohrožení udržitelnosti společné měny, proběhne hlasování kvalifikovanou většinou s 85% kvórem. ČR ustanovení této mimořádné procedury nepodporovala s ohledem na nutnost zajištění rovnosti mezi členskými státy a s poukazem na ochranu zájmu daňových poplatníků.

Pozici ministra financí ČR pro jednání Mechanismu by na vnitrostátní úrovni schvalovala vláda. Míra zapojení Parlamentu ČR do přípravy pozice pro jednání ESM se může stát předmětem diskuse za situace, kdy by v ČR probíhal ratifikační proces Smlouvy o ESM.

  1. Bude ESM automaticky povinný pro všechny členy eurozóny?

Nikoli. Smlouva o ESM bude podepsána všemi stávajícími členy eurozóny. Přesto, z právního hlediska jsou vstup do eurozóny a přistoupení k ESM zcela oddělené otázky. Automaticky tak z členství v eurozóně povinnost přistoupit k ESM nevyplývá.

Fakticky vzato to nelze vyloučit. Na straně současných států eurozóny existuje očekávání, že budoucí členové eurozóny se stanou rovněž členy ESM. Lze očekávat, že pokud by ČR důrazně indikovala, že se ESM účastnit nehodlá, státy eurozóny by jí nedaly doporučení ke zrušení výjimky ze zavedení společné měny dle čl. 140, odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Případné členství ČR v eurozóně by tedy v budoucno mohlo být politicky (nikoliv právně) spojováno s ochotou přistoupit ke Smlouvě o ESM.

  1. Lze prostředky v ESM přirovnat k rezervě ČNB, která má za cíl zabránit velkým výkyvům měny?

Nikoli. Na rozdíl od devizových rezerv centrálních bank nebude splacený kapitál ESM užíván na případnou podporu měny euro, ale slouží primárně k udržení nejlepšího úvěrového ratingu mechanismu a ke snížení finančních záruk, ke kterým by se v případě jeho absence musely pro udržení nejlepšího úvěrového ratingu země sdružené v ESM zavázat. Vlastní kapitál rovněž umožňuje ESM klasifikovat jako mezinárodní organizaci, takže své závazky (vydané dluhopisy) ponese na svém účtu.

  1. Jakou roli sehrává ESM ve srovnání s Evropskou centrální bankou?

Jak již bylo uvedeno výše, ESM nebude přejímat roli ECB v určování a realizaci měnové politiky eurozóny a v zajištění cenové stability v eurozóně. Úloha ESM bude spočívat v poskytování finanční pomoci členským státům eurozóny, které se ocitly v problémech s financováním a které nemohou získat potřebné finanční prostředky na trzích, a to za předpokladu, že je ohrožena stabilita eurozóny. ESM lze v tomto smyslu přirovnat spíše k Mezinárodnímu měnovému fondu.

ESM by nicméně teoreticky mohl převzít dnešní vynucenou úlohu ECB jako „věřitele poslední instance“ pro zajištění finanční stability, když bude moci mj. nakupovat dluhopisy zemí eurozóny. ECB totiž v současnosti v rámci tzv. Securities Markets Programme nakupuje dluhopisy států eurozóny pod tlakem finančních trhů či ohrožených nákazou od ostatních států.

  1. Kdy bude předložena smlouva o ESM k ratifikaci Parlamentu ČR?

Smlouva o ESM nyní Parlamentu ČR předložena nebude, neboť Česká republika není její smluvní stranou. Přístup ČR k ESM by byl předmětem samostatného ratifikačního procesu. Smlouva o ESM bude moci být přitom podepsána až poté, co ČR vstoupí do eurozóny a podá si přihlášku k přístupu k ESM, kterou schválí ESM. Podepsaná Smlouva o ESM by následně byla předložena Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s její ratifikací.

*          *          *

/3. května 2012/



[1] zdržení se hlasování nebrání dosažení vzájemné shody

 

Reakce na včerejší článek o EXPU na idnes.cz

06 Červen 2012 Tisk PDF

Jsem jednoznačně pro účast České republiky na světové výstavě EXPO 2015 v Miláně. Naše účast je však relativně nákladná. Velmi se mi líbí model, kdy by pouze malou část nákladů uhradil stát. Dále by výrazně přispěli hlavně podnikatelé, kteří budou v českém pavilonu vystavovat. Podobný model funguje v zemích, jako je třeba Velká Británie nebo Švédsko. Licenci na výstavbu, provoz a prezentaci českého pavilonu bychom mohli svěřit soukromému sektoru. Myslím, že by o takovou spolupráci mohla mít zájem například Hospodářská komora, nebo Svaz průmyslu a dopravy. S dalšími kroky bychom neměli příliš dlouho otálet. EXPO 2015 je zajímavou příležitostí pro prezentaci výrobků a služeb, které v České republice nabízíme.

Celý článek...
 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 8 z 18
Joomla SEO powered by JoomSEF
„Kdo se umí smát sám sobě, má právo smát se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.“ Jan Werich