Evropský stabilizační mechanismus

V úterý jsme na schůzi sněmovny schválili změnu Lisabonské smlouvy, která umožní zřízení Evropského stabilizačního mechanismu, zkráceně ESM.

Hlasovala jsem pro tuto změnu Smlouvy o fungování EU z následujících důvodů:

1. nechci blokovat vytvoření ESM ve státech eurozóny (ESM nahradí již existující ESFS a ESFM)

2. vím, že se podporou této změny nepřipojujeme k mechanismu ESM

3. vím, že není pravdou vš, co se o této změně Lisabonské smlouvy říká a píše

4. o přijetí eura by podle mě měli rozhodnout lidé prostřednictvím referenda. Nemyslím si, že by bylo možné, aby EU zrušila naši měnu a zavedla euro bez našeho souhlasu.

5. nemyslím si, že se jedná o protiústavní opatření.

Evropský stabilizační mechanismus (ESM) bude mezinárodní finanční instituce zřízená podle mezinárodního práva, mimo právo Evropské unie, mezinárodní smlouvou, již mezi sebou uzavřou pouze členské státy eurozóny. Smyslem tohoto stálého mechanismu, který bude zřízen v polovině roku 2012, bude poskytovat finanční pomoc členským zemím eurozóny v případě závažných finančních problémů těchto států, bude-li to nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku. ESM z valné míry nahradí současné dočasné mechanismy EFSM a EFSF.

Smlouva o ESM byla již sice podepsána zeměmi eurozóny 11. července t. r., nicméně summit eurozóny 21. července dohodl některé změny fungování mechanismu a Smlouva o ESM byla zeměmi eurozóny opětovně podepsána 2. února 2012. Současně probíhá ve všech státech EU ratifikace změny čl. 136 Smlouvy o fungování Evropské unie. Touto změnou má být právně zaručeno, že právní rámec EU nebrání členským státům ve vytvoření ESM.

Zápůjční kapacita ESM bude 500 mld. EUR. Celkový kapitál ESM bude činit 700 mld. EUR a bude mít dvě složky: splacený kapitál ve výši 80 mld. EUR, který budou muset státy ESM zaplatit v pěti splátkách během let 2012-14, a přislíbený kapitál ve výši 620 mld. EUR splatný na vyžádání. Podíly zemí eurozóny na kapitálu vycházejí z tzv. podílového klíče na kapitálu ECB s určitou dočasnou korekcí pro státy s HDP v tržních cenách na obyvatele nižším než 75 % průměru EU.

Pomoc je poskytována na základě žádosti státu eurozóny o pomoc. V takovém případě provede Komise spolu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a ve spolupráci s ECB analýzu udržitelnosti vládního dluhu. O poskytnutí pomoci následně rozhodne Rada guvernérů složená z ministrů financí zemí eurozóny. O pomoci se rozhoduje vzájemnou shodou[1]. V mimořádném případě, kdy by Komise a ECB shodly, že by nepřijetí rozhodnutí o poskytnutí pomoci znamenalo ohrožení udržitelnosti společné měny, proběhne hlasování kvalifikovanou většinou s 85% kvórem. Pomoc může mít formu (i) preventivní úvěrových linek, (ii) půjček, (iii) nákupů dluhopisů na primárním trhu, (iv) operací s dluhopisy na sekundárním trhu, (v) půjček na sanaci bankovního sektoru. ESM předjímá aktivní účast MMF na pomoci.

Přístup k finanční pomoci z ESM je přísně podmíněn od plnění nápravného programu po plnění předem stanovených hospodářských podmínek dle podoby poskytnuté pomoci. Zváženo může být zapojení soukromého sektoru a to v případech, kdy je pomoc poskytována na základě nápravného programu.

Poskytnutí půjčky bude navíc podmíněno ratifikací Smlouvy o stabilitě koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (tzv. Fiskální úmluvy) a po vypršení stanovené lhůty i zavedením Smlouvou předepsaného pravidla téměř vyrovnaného hospodaření a automatického mechanismu nápravy horších výsledků hospodaření.

Státy EU mimo eurozónu se nemohou stát členy ESM, mohou se pouze dobrovolně a jednorázově připojit ke konkrétní pomoci. Státy EU mimo eurozónu tedy zatím nejsou smluvními stranami a Smlouvu o ESM nepodepisují.

Přijetí společné měny a přistoupení ke Smlouvě o ESM jsou z právního hlediska dva zcela oddělené a samostatné úkony. Členství v ESM není a nemůže být další právně závaznou podmínkou přijetí eura. Přesto země eurozóny předpokládají, že každý budoucí člen eurozóny se následně stane také členem ESM se všemi z toho plynoucími právy a povinnostmi. To však bude záviset na rozhodnutí České republiky.

Aktuální vývoj:

Na neformálním zasedání Rady ECOFIN v Kodani 30. a 31.3.2012 se Euroskupina dohodla na zvýšení kombinované úvěrové kapacity EFSF a ESM na 700 miliard euro. Oba záchranné fondy budou do poloviny roku 2013 fungovat vedle sebe. ESM začne fungovat již v červenci 2012. Po červenci 2013 se již EFSF nebude podílet na žádných nových programech. Úvěrová kapacita ESM zůstane nadále 500 mld. euro.

EFSF bude po polovině roku 2013 sloužit pro správu jím propůjčených prostředků a financování stávajících půjček (Irsko, Portugalsko, nový úvěr Řecku). Do poloviny roku 2013 je rovněž možné přislíbit nové závazky, které by mohly být i po tomto termínu financovány z EFSF (kde zbývá ještě cca 240 miliard EUR.)

Mechanismus se týká pouze států, jejichž měnou je euro. Před přijetím eura se ČR Mechanismu nemůže účastnit, tudíž v něm ani nebude mít svůj podíl a finanční náklady budou nulové.

Představíme-li si hypotetickou situaci, že by ČR k Mechanismu přistupovala nyní, pak by měla během pěti let od vstupu do Mechanismu přispět částkou cca 32 mld. Kč (dle dohody euroskupiny z 30. března 2012 jsou platby všech států  předsunuty – pro ČR by to znamenalo složit první a druhý rok cca 12,8 mld. Kč, třetí rok cca 6,4 mld.) a zavázat se v případě nutnosti dodat prostředky až do výše cca 250 mld. Kč. Po dvanácti letech od vstupu do eurozóny by se závazek České republiky zvýšil na cca 40 mld. Kč splaceného kapitálu a povinnost v případě nutnosti dodat prostředky až do výše cca 310 mld. Kč.

Jak již bylo rovněž uvedeno výše, po případném vstupu ČR do eurozóny a následném hypotetickém přistoupení ČR k ESM bude třeba složit tzv. splacený kapitál v pěti splátkách  během tří let ve výši stanovené podílovým klíčem.

Pokud jde o tzv. přislíbený kapitál, ten nebude třeba splatit, pouze se zavázat jej v případě potřeby dodat na vyžádání. O vyžádání, jakož i o výši takto vyžádaného kapitálu, bude ESM rozhodovat jednomyslně, s výjimkou případu, kdy by úroveň splaceného kapitálu ESM poklesla pod přijatelnou úroveň vinou ztrát z platební neschopnosti státu přijímajícího pomoc – pak by ESM mohl o vyžádání rozhodnout prostou většinou.

Pomoc je poskytována na základě žádosti státu eurozóny o pomoc. V takovém případě provede Komise spolu s  MMF a ve spolupráci s ECB analýzu udržitelnosti vládního dluhu. O poskytnutí pomoci následně rozhodne Rada guvernérů složená z ministrů ČS eurozóny odpovědných za oblast financí. O pomoci se rozhoduje vzájemnou shodou s možností konstruktivní absence. V mimořádném případě, kdy by Komise a ECB dospěly k závěru, že by nepřijetí rozhodnutí o poskytnutí pomoci znamenalo ohrožení udržitelnosti společné měny, proběhne hlasování kvalifikovanou většinou s 85% kvórem. ČR ustanovení této mimořádné procedury nepodporovala s ohledem na nutnost zajištění rovnosti mezi členskými státy a s poukazem na ochranu zájmu daňových poplatníků.

Pozici ministra financí ČR pro jednání Mechanismu by na vnitrostátní úrovni schvalovala vláda. Míra zapojení Parlamentu ČR do přípravy pozice pro jednání ESM se může stát předmětem diskuse za situace, kdy by v ČR probíhal ratifikační proces Smlouvy o ESM.

Nikoli. Smlouva o ESM bude podepsána všemi stávajícími členy eurozóny. Přesto, z právního hlediska jsou vstup do eurozóny a přistoupení k ESM zcela oddělené otázky. Automaticky tak z členství v eurozóně povinnost přistoupit k ESM nevyplývá.

Fakticky vzato to nelze vyloučit. Na straně současných států eurozóny existuje očekávání, že budoucí členové eurozóny se stanou rovněž členy ESM. Lze očekávat, že pokud by ČR důrazně indikovala, že se ESM účastnit nehodlá, státy eurozóny by jí nedaly doporučení ke zrušení výjimky ze zavedení společné měny dle čl. 140, odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Případné členství ČR v eurozóně by tedy v budoucno mohlo být politicky (nikoliv právně) spojováno s ochotou přistoupit ke Smlouvě o ESM.

Nikoli. Na rozdíl od devizových rezerv centrálních bank nebude splacený kapitál ESM užíván na případnou podporu měny euro, ale slouží primárně k udržení nejlepšího úvěrového ratingu mechanismu a ke snížení finančních záruk, ke kterým by se v případě jeho absence musely pro udržení nejlepšího úvěrového ratingu země sdružené v ESM zavázat. Vlastní kapitál rovněž umožňuje ESM klasifikovat jako mezinárodní organizaci, takže své závazky (vydané dluhopisy) ponese na svém účtu.

Jak již bylo uvedeno výše, ESM nebude přejímat roli ECB v určování a realizaci měnové politiky eurozóny a v zajištění cenové stability v eurozóně. Úloha ESM bude spočívat v poskytování finanční pomoci členským státům eurozóny, které se ocitly v problémech s financováním a které nemohou získat potřebné finanční prostředky na trzích, a to za předpokladu, že je ohrožena stabilita eurozóny. ESM lze v tomto smyslu přirovnat spíše k Mezinárodnímu měnovému fondu.

ESM by nicméně teoreticky mohl převzít dnešní vynucenou úlohu ECB jako „věřitele poslední instance“ pro zajištění finanční stability, když bude moci mj. nakupovat dluhopisy zemí eurozóny. ECB totiž v současnosti v rámci tzv. Securities Markets Programme nakupuje dluhopisy států eurozóny pod tlakem finančních trhů či ohrožených nákazou od ostatních států.

Smlouva o ESM nyní Parlamentu ČR předložena nebude, neboť Česká republika není její smluvní stranou. Přístup ČR k ESM by byl předmětem samostatného ratifikačního procesu. Smlouva o ESM bude moci být přitom podepsána až poté, co ČR vstoupí do eurozóny a podá si přihlášku k přístupu k ESM, kterou schválí ESM. Podepsaná Smlouva o ESM by následně byla předložena Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s její ratifikací.

*          *          *

/3. května 2012/