Skutečný lobbing není nekalé jednání, ale zcela regulérní prezentace názorů a potřeb, které jsou pro určitou část společnosti relevantní a jejich naplnění je naprosto legitimní. Kvalitní lobbing je také cestou, jak předejít častým novelizacím právních předpisů a jak zvýšit stabilitu a kvalitu právního řádu. A je tak nepostradatelnou součástí jakéhokoliv politického systému.
V současné době není lobbing v českém právním řádu žádným způsobem definován, ani regulován. První snahy o regulaci lobbingu v ČR se objevily již v roce 2007 a následně v roce 2009. V obou případech však nedošlo k jejich naplnění.
Osobně se domnívám, že by proces přijímání zákonů měl být co nejvíce transparentní, a proto jsem zaštítila projekt, v jehož rámci se na jaře roku 2011 konala čtyři odpolední setkání expertů, jejichž cílem bylo vytvořit konkrétní doporučení, s nimiž se mělo při přípravě způsobů regulace lobbingu, ať formou legislativních nebo nelegislativních opatření pracovat.
Na základě výstupu těchto setkání bylo zpracováno paragrafované znění návrhu zákona o lobbingu. Návrh však byl v rámci mezirezortního připomínkového řízení zavržen z důvodu jeho pravděpodobné neúčinnosti v praxi.
Nyní jsou připravena jiná řešení vedoucí k vytýčenému cíli, kterým je zprůhlednění legislativního procesu, namísto samostatného zákona o lobbingu.
Jedná se o těchto 5 kroků:
1. zavedení tzv. otevřeného eKLEPu pro širokou veřejnost,
2. realizace projektů eSbírka a eLegislativa,
3. příprava etického kodexu poslance a senátora,
4. hodnocení korupčních rizik navrhovaných právních předpisů, tzv. CIA,
5. novelizace jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu, zavedení tzv. legislativní stopy a prodloužení lhůty mezi 2. a 3. čtením zákona
- Aplikace eKLEP monitoruje celý životní cyklus dokumentů a jeho funkce spočívá ve výměně legislativních i některých nelegislativních dokumentů v rámci jejich tvorby a schvalovacího procesu na jednání vlády. Legislativní proces tak bude otevřen veřejné kontrole a občané budou mít přístup k připomínkám jednotlivých připomínkových míst, k jejich vypořádání a ke stanoviskům LRV. Termín je stanoven do 31. července 2013.
- Cílem projektů eSbírka a eLegislativa je zajištění transparentnosti, zkvalitnění a zefektivnění tvorby práva a přístupu k informacím o právních předpisech ve všech stadiích legislativního procesu. Spočívá v nahrazení listinné Sbírky zákonů elektronickou Sbírkou zákonů a jejím zpřístupnění veřejnosti v podobě úplného znění všech právních předpisů a jiných publikovaných právních aktů ve formátu „Open dat“. Z technického hlediska by eLegislativa měla poskytnout nástroje pro tvorbu práva v moderním prostředí umožňujícím práci s úplným zněním, automatizovanou tvorbu novelizačních bodů a moduly pro usnadnění administrace připomínkových řízení. V praxi tak výrazně usnadní orientaci občana v právním řádu, zlepší dostupnost a zvýší srozumitelnost právních předpisů, zkvalitní a zefektivní tvorbu práva a zvýší transparentnost legislativního procesu. Gestorem tohoto úkolu je Ministerstvo vnitra a zprovoznění systémů je plánováno od 1. července 2015.
- Nad přípravou Etického kodexu poslance Parlamentu ČR se od v ledna 2012 scházela pracovní skupina složená z poslanců napříč politickými stranami, která se většinově shodla nad obsahovou stránkou Etického kodexu poslance a jednacího řádu Etické komise, která by měla na dodržování chování vymezeného v etickém kodexu dohlížet. Připravenému textu však v konečné fázi odmítli podporu zástupci politických stran ČSSD a VV, proto se pracovní skupina shodla na tom, že připravený návrh bude využit v dalším volebním období.
- Protikorupčním efektem spočívajícím v zavedení povinného zhodnocení korupčních rizik má být především omezení přijímání zákonů, jež obsahují korupční rizika. Navrhovaná legislativa měla být posuzována z pohledu možného výskytu korupčních rizik se záměrem jejich eliminace. Mělo jít o obdobný prvek, jakým je již několik let ve veřejné správě ČR aplikovaná RIA. Nakonec z důvodu značné administrativní i finanční zátěže však bylo hodnocení korupčních rizik zahrnuto pouze přímo do Legislativních pravidel vlády, což vláda schválila svým usnesením ze dne 26. září 2012. Povinnost provést zhodnocení korupčních rizik v návrhu věcného záměru zákona se vztahuje na ministerstva a ostatní ÚSÚ, které připravují materiály pro jednání vlády; nejsou však závazné pro ostatní subjekty se zákonodárnou iniciativou.
- Smyslem novelizace má být primárně omezení předkládání nekoncepčních změn návrhů zákonů, které jsou v praxi s obtížemi realizovatelné, a sekundárně pak související zprůhlednění rozdělování finančních prostředků ze státního rozpočtu. Novela umožní předkládání pozměňovacích návrhů ve druhém čtení pouze výboru a skupině poslanců nebo poslanci jedině poté, kdy byl konkrétní pozměňovací návrh projednán na příslušném výboru. Zároveň by všichni předkladatelé včetně poslanců a senátorů měli zpracovat Hodnocení dopadů regulace (RIA) ke každému i pozměňovacímu návrhu. Bude stanoven zákaz předkládání tzv. „přílepků“. A každý návrh bude povinně v důvodové zprávě obsahovat tzv. legislativní stopu obsahující seznam osob podílejících se na jeho vzniku. Upraví se doba mezi druhým a třetím čtením zákona tak, aby činila nejméně 2 týdny, čímž by mělo dojít k rozdělení druhého a třetího čtení do dvou schůzí a bude dostatečný časový prostor na zhodnocení a posouzení pozměňovacích návrhů podaných během druhého čtení. Návrh novelizace jednacího řádu bude Poslanecké sněmovně předložen v nejbližší době. A určitě se pod něj ráda podepíšu.
Pro veřejnost 
