Pomoc euru? Spousta otázek, zatím bez odpovědi.

O půjčce na záchranu eura i o smlouvě o evropském stabilizačním mechanizmu je třeba vést širokou a fundovanou diskusi. Myslí si to poslankyně VV a místopředsedkyně sněmovního Zahraničního výboru Lenka Andrýsová.

“Navrhuji jednání, kde bychom si vyslechli české odborníky a experty z praxe. Osobně by mě především zajímal postoj nedávno zřízeného tajemníka pro EU, který působí na Úřadu vlády, či guvernéra České národní banky,”uvádí Lenka Andrýsová v　souvislosti se zprávami o posledním summitu k　záchraně eura.

Před Českou republikou v　současnosti stojí rozhodnutí, které má dvě roviny. První spočívá v tom, zda přispět formou půjčky ve výši 90 miliard korun Mezinárodnímu měnovému fondu na řešení evropské krize. Druhá rovina je v　odpovědi na otázku, jak se postavit k neustále se měnícímu návrhu smlouvy o evropském stabilizačním mechanismu.

“Před rozhodnutím o finanční půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu bychom měli mít jasno v　tom, jak mechanismus takových půjček funguje, jsou-li tyto prostředky za určité časové období návratné, či ne. Měli bychom vědět, jestli tyto peníze putují do bank, do státních rozpočtů, či jinam. Musíme vědět, zda 90 miliard korun poskytujeme pouze kvůli chybám zemí, které žily nad poměry, a jestli se tyto státy z vlastních chyb poučily a přistoupí k　radikálním úsporným opatřením,”uvádí poslankyně.

Podle Lenky Andrýsové by se náš stát měl ujistit, jestli už jsou ze strany eurozóny nastaveny garance, že se nebude opakovat řecká zkušenost. “Musíme vědět, jestli 90 miliardami přispíváme na stabilitu EU, do které vyvážíme 84% a jsme na ní velmi závislí, a jestli bude mít tato investice dlouhodobý dopad, nebo jen na krátkou dobu uhasí ty největší problémy. Musíme si být také vědomi toho, co by se pravděpodobně stalo, pokud ony miliardy neposkytneme,” vysvětluje Andrýsová.

Podobný názor má i poslanec Viktor Paggio, člen sněmovního Výboru pro evropské záležitosti. “Chci znát konkrétní podmínky, za kterých budou české prostředky Mezinárodnímu měnovému fondu poskytnuty, a zda budou použity výhradně na podporu rozpočtů předlužených států EU, či zda bude záběr případné pomoci širší. Překvapuje mě, s　jakou lehkostí se představitelé TOP09 a ČSSD vzdávají 90 miliard korun bez detailních informací o připravované pomoci.”

Na rozhodnutí o půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu mnoho času není. Naproti tomu na zvážení, zda se naše země připojí k　nové mezivládní smlouvě, která by nastolovala přísnější fiskální pravidla a automatické sankce při nedodržení rozpočtů, máme čas zhruba do jara. Tehdy by měl být znám její definitivní obsah. “V Bruselu se diskutovalo o tom, zda se o pomoci v rámci Evropské unie bude rozhodovat jednomyslně, či kvalifikovanou většinou. Před tím, než poskytneme stanovisko k smlouvě o ESM, musíme znát její přesně znění, které se již měnit nebude,” dodává místopředsedkyně zahraničního výboru, Lenka Andrýsová.