Proč opouštím řady Věcí veřejných

Vystoupením z Věcí veřejných nepopírám úspěchy Véčkařů, ani svoji dosavadní práci v rámci této strany. V následujících odstavcích reaguji zároveň i na nejčastější výtky, které mi přišly.

1. Strana VV stála na křižovatce. Mohli jsme se nadále ujišťovat, jak se nám daří naplňovat program, a že za špatný mediální obraz mohou ti „zlí novináři“. Od určitého momentu jsme už nehledali chyby u sebe, ale u ostatních. Nesnažili jsme se zdokonalovat. Odlišné názory na fungování strany jsme většinově ignorovali. Výkřiky o odvolání všech ministrů, nebo o odchodu z koalice, a nesčetná ultimáta byla kontraproduktivní. Tímto postupem jsme paradoxně prohlubovali nedůvěru vůči nám a zároveň vůči celé vládě. Lidé pak nevnímali jednotlivé úspěchy. Ty se totiž skryly za rozčarování z celkové politické scény. Klub Věcí veřejných však nemohl zajistit prosazení našeho programu, aniž bychom se naučili lépe hovořit s partnery v koalici. 

2. Primární je vždy snaha měnit stranu zevnitř. O to jsem se snažila určitým dílem nejen já, ale hlavně Karolína Peake, Viktor Paggio, Dáša Navrátilová a další. Bohužel jsme patřili do menšiny a vize a klidný politický styl se nám nedařilo prosadit. Odchodem Karolíny Peake z Věcí veřejných, která pro mě byla zosobněním změn, které jsem si pro stranu přála, jsem měla jasno. Šance na změny a sebereflexi v rámci VV po jejím odhodu byly minimální. 

3. Pro mne osobně je důležitější politický program a jeho naplňování než příslušnost k politické straně. Řada lidí mi vyčítala, že nemáme hlasovat podle strany, ale podle sebe samých. Psali mi, že jsme stádo ovcí, které nemá svůj vlastní názor. Dnes mne kritizují za opak. Vyčítají mi, že nejsem loajálnější straně, se kterou jsem se začala názorově rozcházet. Osobně jsem příznivcem osobní odpovědnosti politiků. Tomuto přístupu je mimochodem přizpůsoben volební zákon, kde občan volí nejen stranu, ale dává přednostní hlasy i jednotlivým kandidátům. Osobní odpovědnost za hlasování a politickou práci také zmiňuje Ústava České republiky. Garantuje poslanci výkon volného mandátu podle nejlepšího vědomí a svědomí.

4. Pro občany, kteří mne volili, se prakticky nic nemění. I nadále budu prosazovat program, za který jsem kandidovala. Chci jej však prosazovat čitelně a v rámci struktury, vůči které mám důvěru. Voliči, kterým je blízký klidný styl politiky stejně jako mně, už stranu Věci veřejné nepodporují. Strana jim také kvůli nedostatečně nastaveným pravidlům financování nepřijde důvěryhodná. Kvůli těmto důvodům by stranu už nevolili. Z původních 11 % je podpora VV pouze mizivých 1,4 %. Tito lidé odchází od VV nikoliv kvůli špatnému programu, ale kvůli fungování strany a stylu politického jednání.

5. Načasování nemuselo být ideální, ale na změny není nikdy pozdě. Pro mě je tento krok spojen s posledními rozhodnutí grémia o demisi ministrů, nebo o odvolání Pavla Dobeše z Ministerstva dopravy z důvodů, které mi dodnes nebyly jasně vysvětleny.

6. Osobně si myslím, že si Česká republika zaslouží zodpovědnou vládu. Ne všechny kroky, které dělá, jsou pro občany aktuálně příjemné. Utahování opasků je ale zapotřebí. Šetřit musíme všichni. O to víc však musíme hledat i jiné způsoby, jak snížit výdaje státu. Budu ráda i za vaše nápady. Finanční rezerva je podle mého názoru například v Lesích České republiky. Současně s úspornými kroky postupně naplňujeme protikorupční strategii tak, aby se co nejméně prostředků z veřejných rozpočtů utratilo neefektivně.

7. Někteří nás osočují z toho, že jsme byli uplaceni a že nám jde primárně o politické funkce, a proto jsme Věci veřejné opustili. Za sebe říkám, že to je holý nesmysl. Politiku nedělám kvůli penězům, ale protože mě baví konstruktivně měnit svět, ve kterém žijeme, k lepšímu. Mně osobně jde o to, aby lidé, kteří podporují podobné myšlenky jako já, měli možnost věci prosadit. Pro prosazení idejí je ale naprosto nutné mít mandát a pozici. Politická funkce je pro prosazení změn naprosto nutná. Z domova z obývacího pokoje můžeme ke změnám přispět pouze slovní formou. Prosadit změny můžeme jedině z lavic vlády. 

8. Děkuji všem lidem z Věcí veřejných za spolupráci. Jsem hrdá na personální změny na Nejvyšším státním zastupitelství a na Policejním prezídiu, které se nám pod vedením Radka Johna podařily prosadit. Jsem ráda za pokrok v oblasti boje proti korupci, za což děkuji především Karolíně Peake. Za změny v zákoně o veřejných zakázkách děkuji Kamilu Jankovskému. Děkuji také Kateřině Klasnové za to, jak bojuje za efektivní hospodaření Lesů České republiky, nebo za její práci na omezení imunity poslanců. Děkuji Viktoru Paggiovi za jeho práci týkající se změny úpravy exekucí.

Děkuji i Vám za pochopení. Tento krok pro mne nebyl jednoduchým rozhodnutím, přesto si myslím, že byl krokem správným.