Den s poslankyní

Lenka Andrýsová je od května roku 2010 poslankyně Parlamentu České republiky za Olomoucký kraj a mimo jiné také externí doktorandka na katedře politologie Vysoké školy ekonomické v Praze.

 Je úterý poslední listopadový den 7 hodin ráno. Já se probouzím a pohledem z okna mého pokoje v poslanecké ubytovně vidím, že mne vítá zasněžená Praha. Na poměry hlavního města to netypický pohled. Z poslaneckého pondělí v mé regionální kanceláři v Olomouci jsem se kvůli sněhové nadílce vrátila do Prahy raději už v pondělí v podvečer. Díky tomu jsem si mohla přeorganizovat svůj diář a zvládnout od 18 hodin pravidelné každotýdenní sezení s jednou ze svých stážistek v mé poslanecké kanceláři. Probraly jsme novinky na politické scéně a můj minulý pracovní týden. Prošly jsme taktéž vypracované rešerše k tématům z minula a zadaly si úkoly na příště.

 Ale abych se přestala vracet k včerejšku, dneska mne čeká další nabitý den. V 8 hodin odcházím z poslanecké ubytovny v Nerudově ulici.Cestou se stavuji v kavárně Starbucks, kde se obvykle setkávám s kolegyní a předsedkyní poslaneckého klubu Věcí veřejných Kristýnou Kočí. Odsud společně zamíříme do našich kanceláří v nedalekém komplexu budov Poslanecké sněmovny. Stihnu jen krátkou poradu a organizační věci se svou asistentkou, se kterou jsem se kvůli mé pracovní cestě v rámci zahraničního výboru na Slovensko viděla naposledy minulý týden ve středu, a musím se chystat na schůzku na Norské ambasádě. Naštěstí to není daleko, jen asi dvě zastávky tramvají. Na půdě ambasády mě přijal sám velvyslanec Norského království pan Jens Eikaas spolu se svým kolegou velvyslaneckým radou panem Kjetilem Aaslandem. Velmi mnezajímal názor norské strany na zákonnou úpravu lobbingu a otázky s tím související. Dostalo se mi spousty zajímavých odpovědí a příslib možné spolupráce.

S dobrým pocitem ze schůzky na ambasádě se vracím zase rychle zpět do mé kanceláře. O půl 11 zazvoní telefon. Volají z recepce v přízemí.Čeká mne tam paní Linda Štucbartová, která se mnou chce udělat asi 2 hodinový rozhovor, z něhož bude vycházet při psaní své knihy o politicích.

Po skončení rozhovoru zhltnu ve sněmovní restauraci svůj oblíbený chod - zapékanou brokolici se sýrem. Ani nedopiji a už mi pípá mobilní telefon se zprávou od mé asistentky. Novinářka a kameramanka z Hospodářských novin v jedné osobě už je na cestě do mé kanceláře. Scházíme se celý tento týden, kdy se mnou natáčí rozhovor a spoustu záběrů, které by mohla použít pro sestříhání videa mapujícího celý můj pracovní týden.

Během odpoledne chci stihnout odpovědět aspoň na pár z nově příchozích emailů. Do toho mi volá neznámé číslo. Jde o voliče, který má podezření na korupční prostředí na jednom ze státních úřadů. Chce si se mnou domluvit osobní schůzku ještě dnes a předat mi informace. Po chvilce hovoru souhlasím s krátkým setkáním.

Na 16 hodin je domluvena schůzka se skupinkou studentů ze sdružení Inventury demokracie. Chtěli by se mnou diskutovat můj pohled na téma regulace lobbingu v prostředí České republiky a možný časový horizont přijetí příslušné legislativy.

Schůzka byla velmi podnětná a inspirující. Jsem vždy velmi potěšena zjištěním, že občanská společnost v České republice stále žije, a zvláště mladí lidé se zajímají o politiku a věci veřejné. O to víc se těším na jejich příspěvky v podobě esejů v rámci soutěže týkající se lobbingu, kterou jsem vyhlásila počátkem října tohoto roku.

Jen co se rozloučím se studenty, spěchám znovu na tramvajovou zastávku a uháním směr Štefánikova, kde se koná porada vedení strany ohledně organizace nadcházející ideové konference. Je něco před 7 hodinou večer a já si vzpomenu, že nutně potřebuji koupit kufr. Zítra ráno odlétám s delegací Poslanecké sněmovny na konferenci Parlamentního shromáždění Rady Evropy, které se tentokrát koná v sídle OSN v New Yorku a já nemám žádné zavazadlo, do kterého bych si mohla zabalit věci. A to mě ještě dnes čeká diplomatická večeře, kterou pořádá pan velvyslanec Izraele Jaakov Levy ve své rezidenci od 19:30 hodin.

Naštěstí vše dobře dopadlo. Kufr jsem koupila a večeři stihla. Jen jsem se na ni už nestihla převléct do večerních šatů. I když na sobě mám namísto společenské róby kalhoty a košili, toho, že jsem dorazila, nelituji. Setkala jsem se s izraelským a moldavským velvyslancem, švédskou ambasadorkou, poradcem pana premiéra a měla jsem možnosts nimi probrat to, co se v novinách nedozvím.

Po 10 hodině večer se konečně dostávám zpět na ubytovnu. Ještě sbalit věci na zítra a další den mého života coby poslankyně je za mnou.