Projekt eGovernment, doslovně „elektronická vláda“, vznikl již v roce 1999 ve Velké Británii. Synonymem slova eGovernment je např. „digital government“, „one-step government“ nebo „online government“. V současnosti již eGovernment funguje ve vyspělých západních zemích, např. ve Velké Británii, Spojených státech, Francii, Belgii, Německu, Finsku, Švédsku, Dánsku, Nizozemí a nově se zavádí i v České republice.

Účelem e-governmentu (EG) je zefektivnění, zjednodušení a zpřehlednění výkonu veřejné správy. Projekt EG představuje nové možnosti komunikace mezi veřejností a institucemi státní a veřejné správy. Komunikace probíhá elektronickou formou, stejně jako tvorba legislativy a správa úřadů. V současnosti v ČR vychází i čtvrtletník (internetový i v tištěné verzi) s názvem E-government.

Vzorem pro EG je fungování a struktura živého organismu – univerzální kontaktní místa, tzv. Czech Pointy představují prsty, která vysílají podměty do mozku. Symbolický mozek představují základní registry veřejné správy. Srdcem projektu je eGovernemt Act. Komunikaci mezi jednotlivými orgány zajišťuje komunikační infrastruktura veřejné správy, reprezentující oběhovou soustavu. Celý tento organismus dostal název eGON (Czech Point 2012).

2 Čtyři nejvýznamnější komponenty

Český eGovernment sestává ze čtyř nejdůležitějších částí – kontaktních míst Czech Pointů, jednotné komunikační infrastruktury KIVS, zákonu o EGovernmentu (zákon č.300/2008 sb.) a ze čtyř základních registrů. Všechny tyto komponenty si představíme níže.

2.1 Czech POINT (CP)

-        Jinými slovy Český Podací Ověřovací Informační Terminál. Jedná se o asistované místo výkonu veřejné správy, umožňující komunikaci se státem prostřednictvím jednoho místa tak, aby „obíhala data ne občan“. Občan zde získá veškeré informace o údajích, které o něm stát vede v centrálních registrech a bude zde moci vykonat jakékoliv žádosti a podání směrem ke státu. Cílem CP je redukce byrokracie ve vztahu stát - občan a ulehčení vzájemné komunikace (Czech Point 2012; eGovernment 2010). Pokud žadatel již nějakou žádost podával v minulosti, budou tyto informace archivovány a následně konvertovány do elektronické podoby.

-        CP realizuje výpisy z jednotlivých rejstříků na jednom místě. Do budoucna by měly být CP zřízeny na 1200 obecních úřadech, 2000 poštách, na českých zastupitelských úřadech v zahraničí, u notářů, kancelářích Hospodářské komory a výhledově i osobních počítačích (eGovernment 2010). Informace o kontaktních místech CP nalezneme na internetových stránkách Czech Pointu (www.czechpoint.cz). Nalezneme zde i nejrůznější statistiky, týkající se Czech Pointu. Do dnešního dne, tj. 19. 4. 2012, vzniklo celkem 6.787.590 CP po celé ČR. Nejvíce CP nalezneme na obecních úřadech (5.342 = 78,16 %), dále na Českých poštách (977 = 14,29 %). Nejmenší počet CP nalezneme u notářů (426 = 6,23 %), Hospodářské komory (51 = 0,75 %) a zahraničních zastupitelství (39 = 0,57 %) (Czech Point 2012).  

-        Mezi kompetence CP se řadí výpisy z Katastru nemovitostí, Obchodního rejstříku, Živnostenského rejstříku, Rejstříku trestů, přijetí podání podle živnostenského zákona (§72), žádosti o výpis z trestního Rejstříku trestů, výpis z bodového hodnocení řidiče, vydávání ověřeného seznamu kvalifikovaných dodavatelů, podávání do registru účastníků provozu modulu autovraků ISOH, výpis z insolventního rejstříku, zřízení datové schránky, autorizované konverze dokumentů. CP slouží jako centrální úschovna ověřovacích doložek a úschovna systému Czech Point (Czech Point 2012).  

-        V praxi si žadatel prostřednictvím CP podá např. žádost o stavební povolení. V CP žadateli pomohou s vyplněním elektronického formuláře. Poté již žadatel čeká zpracování žádosti. Stav zpracování může žadatel kontrolovat prostřednictvím internetových stránek CP. Po vyřízení žádosti žadateli přijde SMS, že má v elektronické schránce (e-mailu) odpověď z úřadu. Odpadne tím tedy čekání na dopis z  pošty.

-        Na internetových stránkách mohou uživatelé aktuálně (tj. únor 2012) naleznout seznam poboček CP v jednotlivých krajích (více viz. www.czechpoint.cz). CP poskytuje výpisy z Katastru nemovitostí, výpisy z Obchodního rejstříku, výpis ze živnostenského rejstříku, výpis z Trestního rejstříku, přijímá podání podle živnostenského zákona (§ 72), podání do registru účastníků provozu modulu autovraků ISOH, žádosti o výpis nebo opis z Rejstříku trestů podle zákona č. 124/2008 Sb, poskytuje výpis z bodového hodnocení řidiče, vydává ověřený výstup ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů, výpis z insolvenčního rejstříku, poskytuje datové schránky, autorizovanou konverzi dokumentů, slouží jako centrální úložiště ověřovacích doložek, úschovna systému Czech POINT, CzechPOINT@office, Czech POINT E-SHOP - výpisy poštou.

2.2 Jednotná komunikační infrastruktura (KIVS)

-        budování systému začalo v roce 2007, kdy vedle sebe vzniklo několik datových linek jednotlivých ministerstev a úřadů. Byla vypsána soutěž na poskytování datových služeb, která vedla k zapojení dalších dvou operátorů – kromě O2 Télefonica i GTS Novera a konsorcium T-Systems a ČD Telematika. Systém propojuje veřejnost s veřejnou správou skrze CP. Jedná se o unifikaci odlišných datových linek subjektů veřejné správy do jedné datové sítě. KIVS zajišťuje efektivní přístup k informacím, ale pouze osobám s oprávněním. KIVS by měl zajistit zefektivnění služeb a také úspory – údajně za krátkou dobu až 250 milionů KČ. Tyto úspory jsou k dispozici uživatelům informačních systémů, neboť došlo díky vytvoření konkurenčního prostředí k zlevnění služeb a zvýšení kvality připojení (eGovernment 2010; MVČR 2012).

2.3 E-government Act

-        Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 19. 8.2008 jako zákon č.300/2008 Sb. Tento zákon, někdy též nazývaný zákon o eGovernmentu nebo eGovernment Act, nabyl účinnosti od 1. července 2009.

-        Cílem zákona o eGovernmentu je vytvoření optimálních podmínek pro elektronickou komunikaci mezi úřady a občany i mezi úřady samotnými. Rovněž se jím umožní vedení elektronických spisů ve správních řízeních. Zákon se týká tří částí – eDokumentu, eIdentity a elektronizace komunikace mezi úřady navzájem.

-        Zákon má zaručit ochranu osobních údajů a bezpečnost elektronické identity občanů. Občan si má samozřejmě možnost volby a záleží čistě na jeho rozhodnutí, jakou formu komunikace s úřady zvolí. Reciproční komunikace úřadů a institucí již bude probíhat pouze elektronicky. Po úřadech tak nebudou obíhat lidé ale přímo dokumenty. Měla by proběhnout autorizovaná konverze listinných dokumentů do elektronické podoby, do tzv. eDokumentu, a jejich zrovnoprávnění s papírovými dokumenty. Konverzi budou provádět notáři, krajské a okresní úřady s využitím elektronického podpisu. eDokument by měl usnadnit přístup k informacím, jejich oběh a nakládání s nimi, a také archivování a postup při ztrátě dokumentu. eIdentita by měla vést ke zvýšení ochrany soukromí a osobních údajů veřejnosti při styku s úřadem. Úředníci již nebudou mít oprávnění k nahlížení do agend a údajů, které nesouvisí s výkonem činnosti, ke kterým jsou zmocněni. Sníží se možnost zneužití dat a zvýší se transparentnost správního rozhodování. Do roku 2053 se vyčerpají rodná čísla a začne se používat nový identifikátor fyzických osob, který umožní identifikaci osob na dálku, což v současnosti nelze. Za účelem elektronické komunikace dojde ke zřízení elektronických datových schránek, nejen pro úřady, ale i pro firmy, kam jim budou úřady zasílat rozhodnutí, výzvy a podměty. Občané na zřízení podobných schránek mají rovněž právo (eGovernment 2010).   

-        Prvním impulzem k zásadním legislativním změnám v oblasti elektronizace státní správy bylo usnesení vlády ČR č. 1085 ze dne 20. září 2006 (doc, 54 kB) o souboru opatření pro urychlení rozvoje eGovernmentu v České republice. Společně se zákonem č. 300/2008 Sb. byl přijat také doprovodný zákon č.301/2008 Sb. (pdf, 746 kB), kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

2.4 Základní registry veřejné správy

Zdroj: Felix, Ondřej – Základní registry – celková koncepce

Základní registry tvoří jeden ze základních pilířů českého eGovernmentu, jehož hlavním architektem je ing. Ondřej Felix CSc. Koordinaci ZR má na starosti Ministerstvo vnitra v rámci projektu Smart Administration. Právní zakotvení základních registrů nalezneme v Zákonu č. 111/2009 Sb., o základních registrech a v zákonech k jednotlivým registrům. Potřeba zavádění základních registrů vznikala s narůstající roztříštěností, nejednotností a nepropojeností různých evidencí veřejné správy a nemožností vzájemného sdílení údajů. Údaje jsou nyní často nespolehlivé a občan je musí opakovaně dokládat. To všechno by se mělo se zprovozněním základních registrů změnit. Registry jsou celkem čtyři – Registr osob (ROS), Registr obyvatel (ROB), Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN) a Registr práv a povinností (RPP). Vzájemnou výměnu údajů mezi jednotlivými agendami zprostředkovává Převodník identifikátorů fyzických osob, ORG. Převodník ORG je v gesci Úřadu pro ochranu osobních údajů ÚOOÚ.  Jedná se o specifický informační systém základních registrů, který zajišťuje ochranu osobních referenčních údajů uložených v základních registrech. ORG neobsahuje žádná osobní data, ale přiděluje základní identifikátor fyzické osoby (ZIFO), který v oblasti identifikace fyzických osob doplňuje rodné číslo. Dále ORG generuje agendový identifikátor fyzické osoby (AIFO) pro cílové agendy a zajišťuje vzájemné meziagendové výměny. Už tedy nebude možné díky znalosti rodného čísla získat o obyvatelích informace z každého informačního systému veřejné správy (MV ČR 2010). ORG komunikuje výhradně s Informačním systémem základních registrů a prostřednictvím ověřování příslušného úředníka či uživatele (SZRČR 2012). Registry a ORG integruje tzv. Informační systém základních registrů (ISZR). Prostřednictvím ISZR je zajišťováno sdílení dat mezi jednotlivými základními registry a agendovými informačními systémy. Ředitelem Správy základních registrů byl 15. prosince 2011 jmenován Michal Pešek (bývalý výkonný ředitel ICT České pošty). Úřad je podřízen Ministerstvu vnitra a spadá pod úsek náměstka ministra vnitra pro informatiku, kterým je nyní JUDr. Radek Šmerda, Ph.D. (MV ČR 2010; MV ČR 2012). Ředitelé a náměstci se ve výše uvedených funkcích střídají v poměrně krátkých časových intervalech a je tedy možné, že v době zahájení ostrého provozu ZR, budou na těchto postech jiní představitelé.

Technologickou platformu informačního systému budou zajišťovat další součásti eGovernmentu – Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS) a Centrální místo služeb (CMS). ISZR má vnitřní a vnější rozhraní. Vnitřní rozhraní slouží k interní bezpečné komunikaci mezi jednotlivými komponentami systému základních registrů. Vnější rozhraní slouží k publikaci služeb základních registrů. Údaje v systému základních registrů spravují a aktualizují centrální editoři, tzv. Centrální AIS, kteří také provádějí editační služby referenčních údajů. Zajišťují proces validace a přípravy referenčních údajů. Do systému základních registrů zasílají pouze platné údaje. Údaje v registrech jsou průběžně aktualizovány každých 24 hodin. Dále rozlišujeme Lokální AIS, Ostatní AIS a AIS pro veřejný přístup. Změny údajů provádí výhradně jeden editor agendového informačního systému veřejné správy (AIS – VS). (Felix 2008; MVČR 2009; MVČR 2012).

Každý registr má několik agend. Agenda je vymezena konkrétním zákonem, který upravuje způsob výkonu konkrétního úseku veřejné správy. Každá agenda má i svůj informační systém. Pro komunikaci v agendě je uživateli přiděleno číslo. Toto číslo je využíváno i v ostatních agendách, pouze se specifickým označením odlišujícím od sebe jednotlivé agendy (MVČR 2009; MVČR 2012).  Mezi uživatele služby základních registrů patří ústřední orgány veřejné správy, kraje, obce, podnikatelé a občané ČR.  Zásadním prvkem v systému základních registrů je tzv. referenční údaj. Jedná se o údaj, který bude přebírán ze systému základních registrů a v příslušných agendách se bude využívat jako údaj zaručený, platný a aktuální, bez nutnosti jeho ověření. Úřady budou povinny využívat data ze základních registrů a nikoli je vyžadovat po občanovi. V principu tak bude stačit jedna změna v registru, například při změně jména nebo adresy, která se promítne i v ostatních registrech.

Informace v registrech budou uživateli dostupné na vyžádání prostřednictvím kontaktních míst Czech Pointů, jinými slovy Českých Podacích Ověřovacích Informačních Terminálech. Czech Pointy sídlí na kontaktních místech České pošty, obecních úřadech, na českých zastupitelských úřadech v zahraničí, u notářů a kancelářích Hospodářské komory (Czech Point 2012; eGovernment 2010).

3 Datové schránky

Datové schránky umožní zasílat dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci a také je od nich přijímat. Zákon o datových schránkách zrovnoprávňuje papírovou a elektronickou verzi zasílaného dokumentu. Orgánům veřejné moci a právnickým osobám jsou datové schránky zřízeny automaticky, všem ostatním na základě jejich žádosti. Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí. Do ostrého provozu byl Informačních systém datových schránek (ISDS) spuštěn 1. 11. 2009. Datovou schránku si může na žádost zřídit každá fyzická osoba prostřednictvím Czech Pointu, poštou nebo prostřednictvím elektronické pošty. Podrobný návod je dostupný na adrese: http://www.datoveschranky.info/. Aktuálně, tj. dne 6. 3. 2012, bylo zřízeno 459 403 datových stránek (Datové schránky 2012).

4 Projekt eLegislativa, eSbírka

Od roku 1990 narůstá v ČR objem a složitost právní úpravy, zatímco podoba platného práva a nástroje pro jeho tvorbu a přístup k němu tyto změny vůbec nereflektují. To vede k faktické nemožnosti seznámit se s platnou právní úpravou a způsobuje řadu zbytečných legislativních chyb. Kvalitní a srozumitelné právo a odpovídající přístup k němu je přitom jednou ze základních služeb, kterou má stát občanům poskytovat. V mezinárodním srovnání ČR v současnosti zaostává v modernizaci přístupu k informacím o právu a tvorbě práva za většinou zemí EU.

Cílem projektů eSbírka a eLegislativa je usnadnit občanům přístup k pramenům platného práva, umožnit snazší orientaci a zkvalitnit a zefektivnit tvorbu práva v celém legislativním procesu. Občané se budou moci seznamovat s platným právem prostřednictvím systému dostupného prostřednictvím sítě Internet, ve formě právně závazných elektronických úplných znění a ve spojení s vysvětlujícími dokumenty. Tvorba práva prostřednictvím systému eLegislativa zamezí vzniku řady zbytečných chyb, zefektivní legislativní proces a důsledným zaznamenáním autorů všech změn návrhů právních předpisů zajistí vyšší transparentnost tvorby práva. Součástí systému eSbírka bude vedle portálu pro vyhlašování závazného elektronického znění právních předpisů i informativní část, která seznámí s textem předpisu ve spojení s odůvodňujícími dokumenty a metodickými dokumenty a kde půjde přehlednou formou zobrazit různé časové verze právního předpisu. Uživatel bude mít přístup k informacím o připravované a vyhlašované legislativě, včetně zasílání informací o změnách ve vymezených právních předpisech. Systém eSbírka bude všem uživatelům dostupný nepřetržitě a zcela bezplatně.

Realizace projektů eSbírka a eLegislativa vychází z pozitivních zahraničních zkušeností zemí Evropské unie a z dlouhodobé koncepce elektronizace tvorby a vyhlašování práva.

Realizace předpokládá vytvoření systému elektronické publikace právních předpisů eSbírka, včetně vytvoření databáze úplných znění právních předpisů a mezinárodních smluv publikovaných ve Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv od 4. května 1945. Součástí realizace je též vytvoření systému eLegislativa, zahrnujícího nástroje elektronické tvorby, projednávání a schvalování právního předpisu v celém průběhu legislativního procesu. Implementace projektů eSbírka a eLegislativa dále vyžaduje přijetí nové právní úpravy elektronické publikace a elektronické tvorby právních předpisů a vybudování systému elektronické Sbírky zákonů a mezinárodních smluv („eSbírka“) a systému elektronického legislativního procesu („eLegislativa“).

Finanční dopady

Realizace projektů eSbírka a eLegislativa bude finančně náročná. Vyžádá si celkově cca 550.000.000 Kč, přičemž je předpokládáno financování s přispěním integrovaného operačního programu Evropské unie. Z celkových odhadovaných nákladů na vybudování obou systémů bude z prostředků Integrovaného operačního programu Evropské unie hrazeno 85 % a ze státního rozpočtu 15 %.

Návrh časového horizontu realizace opatření

Realizace projektu a další projednání návrhu právní úpravy nyní závisí na uvolnění prostředků z programu IOP nezbytných pro financování technického řešení, ke kterému by mohlo dojít ve druhé polovině roku 2012. V případě zahájení realizace v průběhu druhé poloviny roku 2012 by ke spuštění obou systémů a nabytí účinnosti nové právní úpravy došlo k 1. červenci 2015. Návrh paragrafového znění bude v případě uvolnění prostředků pro realizaci projektu předložen vládě v termínu do 31. 12. 2012.

5 Výhody eGovernmentu

Největšími výhodami eGovernmentu jsou bezesporu snadná dostupnost informací, vyšší rychlost přenosu, eliminace vzdáleností, usnadnění styku veřejnosti s úřady. Díky evidenci základních registrů nebude muset občan udávat stále ty samé údaje na jednotlivých úřadech – díky propojenosti systému bude stačit vyplnění formuláře pouze jednou prostřednictvím jediného kontaktního místa. Pozdější změny si mezi sebou úřady vymění sami. Každá změna je automaticky zaznamenána ve všech registrech díky průběžné aktualizaci údajů každých 24 hodin (eGovernment 2010). Lidé si tak nebudou muset brát dovolenou na obíhání úřadů a opakovaně vyplňovat různé formuláře, kam uvádějí stále ty stejné údaje. Totožnost občanů bude jednoduše a rychle ověřitelná díky totožnosti platného průkazu. Na OP přitom bude zapotřebí minimální počet údajů, ostatní budou zaznamenány v registrech.

Nový způsob umožňuje uživatelům zařizovat potřebné „papírování“ z pohodlí domova, prostřednictvím datových schránek. Díky soustavě bezvýznamných identifikátorů (AIFO), které nahradí doposud využívané rodné číslo, budou také lépe chráněny osobní údaje. Uživateli bude přiřazeno AIFO pro každou agendu. Uživatelé mají právo znát a zpochybnit údaje, které jsou o nich vedeny. Tyto informace uživatel obdrží buď formou výpisu přes Czechpoint, na žádost do datové schránky nebo přístup přes interaktivní aplikaci v portálu veřejné správy (MV ČR 2010). Záměr vytvořit elektronizovanou veřejnou správu je jistě pozitivním krokem, který značně usnadní občanům „úřadování“ a ČR se možná přiblíží modernitě západních států. Realizace projektu již tak zcela pozitivní není.

6 Nevýhody eGovernmentu

Výzkumy ukazují, že se zhoršujícím se dostupností internetu, upadá i kvalita služeb e-governmentu na lokální úrovni (alespoň to dokazuje případ regionů ve VB). Další problém představuje netransparentnost veřejných zakázek týkajících se eGovernmentu, což ilustruje např. případ realizace základních registrů.

Tabulka níže obsahuje údaje o realizátorech jednotlivých projektů ZR a dále o plánovaném a reálném financování. Hned na první pohled je zřejmé, že došlo k výraznému navýšení částek za realizaci u ROB a RPP.

Zdroj: Peterka 2011, dostupné na: http://www.lupa.cz/clanky/kolik-budou-stat-zakladni-registry/

Původně registr obyvatel (za 170 milionů) i registr práv a povinností (za 274 milionů) měla vybudovat společnost Accenture. Neúspěšní uchazeči o tyto zakázky napadli výsledky tendru u ÚOHS, který nakonec zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější  nabídky u obou zakázek. Nakonec byli vybráni právě navrhovatelé správního řízení u ÚOHS. Tím ale došlo k výraznému navýšení výsledné ceny a MV podepsalo smlouvu na realizaci ROB s cenou 286 milionů, přičemž společnost Accenture pouze 170 milionů. V případě RPP (registru práv a povinností) šlo původně o 274 milionů, nově o 418 milionů. Je možné, že vše bylo předem naplánováno a původně poražení uchazeči byli dopředu vítězové tendru. Konečná částka za všechny zakázky se pohybuje okolo 1,8 miliard. ÚOOÚ však poukázal na to, že se nejedná o konečnou částku a je proto nutné k ní přičíst i náklady za právní poradenství, bezpečnostní audit, administrativní řízení projektu atd. dále je nutné přičíst náklady na provoz registrů. Na celý „projekt RÚIAN“ má být např. alokováno 560 milionů a 123 tisíc Kč z fondů EU, a 142 milionů jako spoluúčast ze státního rozpočtu (jak vyplývá z usnesení vlády č. 1019 z roku 2009). To jsou zřejmě realističtější  cifry, ze kterých vyplývá, kolik budou základní registry doopravdy stát. Jen si je musíme extrapolovat i na ostatní dílčí součásti celého systému základních registrů. Další náklady by měly být připočteny za provoz Centrálního místa služeb a provázání jednotlivých agend se základními registry (Peterka 2011).

Neefektivně bylo při realizaci projektu zacházeno i s dotacemi z EU. Auditoři vyhodnotili několik případů jako potenciální trestnou činnost. Stejného názoru je i současný náměstek ministra vnitra, JUDr. Radek Šmerda, v jehož gesci je nyní chod ZR. Šmerda mj. uvedl, že konkrétně došlo k předražování zakázek, úhradu za věci, které neproběhly, zaměstnávání rodinných příslušníků apod. Nehospodárné zacházení s evropskými penězi dle Šmerdy vytvořilo škody za desítky milionů KČ, které bude muset zaplatit stát ze státního rozpočtu (= z peněz daňových poplatníků). Problematické nakládání s penězi prý začalo s nástupem úřednické vlády Jana Fischera, kdy se ministrem vnitra stal Martin Pecina ČTK 2012).  

Zpracovala: Bc. Markéta Hejzlarová