Lobbing bude mít svá pravidla |
03 Duben 2012 |
3. dubna / tn.cz / Mediafax / klab Česko vymezí hranice lobbingu. Ve středu jeho pravidla projednají ministři Nečasova kabinetu. Už teď jsou známé tři pilíře, na kterých by zákon mohl stát. Jaká pravidla zavést pro lobbing v České republice, budou ve středu projednávat ministři kabinetu Petra Nečase (ODS). Vicepremiérka Karolína Peake (VV) kolegy seznámí s dalším postupem ve věci jeho regulace a s tezemi k návrhu zákona o lobbingu. Nejprve musí ale ministři vybrat ve třech tématech cestu, kterou se v přípravě normy dál vydat. Čeká je rozhodnutí o definici lobbingu, definici lobbovaného a o dalších povinnostech lobbovaných. Definice lobbingu se může zaměřit buď jenom na legislativní proces, nebo k němu připojit ještě proces rozhodovací. V prvním případě by za lobbing byla považována komunikace s lobbovaným, která by měla za cíl ovlivnit rozhodování orgánů veřejné moci nebo proces, který rozhodování předchází, a dosáhnout vypracování, předložení, projednání, schválení, změny nebo doplnění návrhu právního předpisu. Přísnější varianta, kterou prosazuje Peake, by totéž aplikovala i na dokumenty plánovací, koncepční nebo strategické povahy. Definice lobbovaného začíná v nejvyšších patrech politiky u poslanců, senátorů a členů vlády. Zahrnuje také vedoucí ostatních ústředních správních úřadů, v jejichž čele není člen vlády, a vedoucí úřadů, jimž jsou svěřeny kompetence ústředního správního úřadu. Do definice spadají i náměstci na ministerstvech a ve státní správě a další vedoucí zaměstnanci, stejně jako asistenti a poradci poslanců, senátorů a členů vlády. Podle vicepremiérky by se u asistentů a poradců mohla definice lobbovaného zastavit a sama to doporučuje. Na zvážení dává ale kolegům i širší variantu, ve které jsou mezi lobbované zahrnuti také představitelé územních samosprávných celků. Tedy například členové zastupitelstev, starostové, místostarostové, primátoři, členové rad územních samosprávných celků nebo ředitelé krajských úřadů a tajemníci magistrátů i městských nebo obecních úřadů. Poslední rozcestí je u dalších povinností lobbovaných. První a místopředsedkyní vlády preferovaná varianta počítá s vykazováním lobbistických schůzek orgánu pro kontrolu. "V tomto případě by lobbovaní pravidelně odevzdávali orgánu pro kontrolu časový rozvrh uskutečněných osobních lobbistických kontaktů (schůzek s lobbisty), při kterých byli lobbováni, s uvedením jména lobbisty, místa a času kontaktu a s uvedením právního předpisu, dokumentu nebo jiné věci, jíž se kontakt týkal," uvádí předkládací zpráva. Dodává, že své seznamy by lobbovaní odevzdávali ex post a byly by neveřejné. Druhá varianta s žádným vykazováním schůzek nepočítá a zákonná úprava o regulaci lobbingu by ustanovení o veřejných diářích neobsahovala. "V případě, že bude od seznamu lobbistických schůzek zcela upuštěno, bude kontrola lobbingu ohrožena," varuje Peake. Zavedení zcela veřejného diáře odmítlo několik připomínkových míst. Zásadně pro zavedení veřejných diářů byl naopak Nejvyšší soud, který přistoupil na kompromisní variantu neveřejné kontroly. Konečné znění zákona má pak jasně vymezit konkrétní oblasti, v nichž má být lobbing považován za nepřípustný. Mělo by mezi ně patřit zejména veřejné zadávání, dotační řízení, správní řízení, trestní řízení a soudní řízení. Analýza, které je součástí materiálu, navrhuje zavést registr lobbistů vedený orgánem pro kontrolu. Tomu by registrovaní lobbisté museli pravidelně oznamovat mimo jiné seznam svých lobbistických kontaktů či skutečného majitele společnosti, za kterou lobbista jedná. Každý lobbista by měl také předkládat finanční zprávu, ze které musí být patrné příjmy a výdaje využité na lobbing. V případě, že by byl registrovaný lobbista jmenován či zvolen do některé veřejné funkce, musel by svoji lobbistickou činnost okamžitě ukončit. Naopak po skončení veřejné funkce by nebylo možné stát se lobbistou po dobu dvou let. Budoucí zákon by měl počítat také s efektivním a jasně stanoveným kontrolním mechanismem. Ten by zajišťoval orgán s pravomocí udělovat sankce, přičemž zákon by stanovil skutkové podstaty správních deliktů včetně procesu jejich projednávání. Předkládací zpráva rekapituluje, že regulace lobbingu je v Česku novým tématem a pojem sám je v zemi často spojovaný s korupcí. "V některých případech se totiž skutečně může v korupci rozvinout, zvláště, kdy pro lobbing nejsou nastavena jasná a průhledná pravidla," zmiňuje dokument, který připomíná, že v obecné rovině je lobbing považovaný za součást demokratického procesu. Musí být ale transparentní. Komplexní analýzu problematiky lobbingu vypracoval mimo jiné také Sociologický ústav akademie věd ČR, který vychází zejména z doporučení OECD, opírá se ale i o úpravy v jiných evropských zemích, USA či Kanadě. Regulace lobbingu v Česku je jedním z bodů vládní protikorupční strategie. |