Platit, platit a platit - říkají nám sekretariáty mezinárodních organizací

 Česká republika je členem 473 mezinárodních organizací včetně EU. Přehled ZDE. Každá mezinárodní organizace nás ale něco stojí. I když je nyní mnohdy příspěvek nižší v řádech několika tisíců korun ročně, členství souvisí i s dalšími náklady. Například se služebními cestami zaměstnanců ministerstev na jednání do vzdálených destinací. Pro představu mezinárodní organizace se zabývají opravdu širokým spektrem témat. Představte si, že se probírá orba půdy, výzkum vodních ptáků a mokřadů, ochrana netopýrů, velryby, starosti tajemníků parlamentů, víno a réva, chladírenství, ochrana nových odrůd rostlin atd. Tato témata se navíc mnohdy řeší na několika fórech a v rámci několika struktur. Dochází k tomu, že agenda jednotlivých mezinárodních organizací roste a postupně zasahuje do agendy jiných organizací. Tyto duplicity by si měli pohlídat hlavně ti, co mezinárodní organizace platí. Tedy členské státy jako je Česká republika.

 Češi si mnohdy ve své sebekritičnosti mezinárodní organizace idealizují. Vytváříme si iluzi, že v Paříží, Štrasburku, Bruselu, nebo New Yorku jsou schopnější, pracovitější a mají pravdu. Takovou představu ovšem člověk ztratí za pár hodin, co se do mezinárodní organizace zajede osobně podívat. Myslím si, že co se hospodaření a efektivity práce týče, jsou na tom mnohé mezinárodní organizace hůře než třeba náš stát. Důvodem je, že mají mnohem méně dohledu ze strany veřejnosti než třeba právě ministerstva, která jsou pod palbou médií každý den. I přes jejich nižší efektivnost jim stejně pořád vzorně a v podstatě automaticky platíme příspěvky. Mezinárodní organizace si dokonce říkají o jejich navyšování. Platit všude a víc si nemůžeme dovolit. Nezapomeňme na to, že doma snižujeme odměny hasičům, policistům a pracovníkům na ministerstvech a že rušíme diplomatické zastoupení České republiky v zahraničí.

 Téma mezinárodních organizací mě na Zahraničním výboru velmi zaujalo. Pravidelně jsem s Ministerstvem zahraničních věcí diskutovala, jak můžeme členství v mezinárodních organizacích lépe využít, jak odstranit případné duplicity v jejich agendách, jak maximálně využít hodnoty, kterou za členský příspěvek od mezinárodní organizace očekáváme. Právě my poslanci totiž musíme zjišťovat, jaký přínos organizace má pro každého z nás občanů a zda má smysl vynakládat energii a prostředky ve všech mezinárodních organizací, kde jsme aktuálně členy. I díky zájmu Zahraničního výboru Ministerstvo zahraničních věcí společně s Ministerstvem financí vypracovalo analýzu a návrh změny systému odvádění příspěvků a dokonce vybízí ostatní ministerstva k tomu, aby vypracovali vlastní návrhy úspory.

 Jak zaznělo na výboru, Ministerstvo zahraničních věcí chce být vzorem pro ostatní ministerstva a navrhne postupně některé organizace opustit. Klíčové pro úspěšnost této analýzy, která by státu mohla přinést nejen zefektivnění, ale i úspory, je to, že i ostatní resorty se musí tématu chytnout a rozhodnout, v které organizaci zůstanou a proč a kde nikoli. Na této práci musí mít zájem samotný ministr, resp. jeho náměstci zodpovědní za zahraniční vztahy. Když jsem osobně měla jednání s některými z nich, pochopila jsem, že mnohdy ani neví, že jsme vůbec členy v mezinárodní organizaci, kterou jejich resort odborně kryje a kde za Česko vystupují. Jsem ráda, že je tato analýza může nakopnout. Sami totiž mají přinést návrh úspor do 31. května 2013.

 Závěrem musím ocenit snahu vlády udělat v mezinárodních organizacích pořádek. Děkuji všem, kteří se na této práci podíleli. Potřebujeme více takových analýz. Další, která mě bude zajímat, bude analýza majetkových podílů České republiky. Ukazuje se totiž, že vlastníme hotely, podíly ve firmách vyrábějící suvenýry mléčné produkty, pivo, radiátory, papír, chladící zařízení atd. Stejně jako bylo dříve tabu vystoupit z mezinárodních organizací, nemělo by nadále být tabu prodat státní podíly ve firmách, které s činností státu jako takového nemají nic společného.