Přístup k majetkovým přiznání politiků by mohl být jednodušší

Včera odpoledne se v Poslanecké sněmovně uskutečnil druhý kulatý stůl k novele zákona o střetu zájmů a majetkových přiznání politiků pod záštitou poslankyně Lenky Andrýsové pořádaný nevládními organizacemi Zaostřeno o.p.s. a Ekologický právní servis o.s.

Debata navázala na předchozí setkání, které proběhlo před dvěma týdny a na kterém se účastníci se shodli, že příprava rozsáhlé vládní novely zákona o střetu zájmů je velmi výrazně ohrožena s ohledem na harmonogram příprav a potřebu nalezení široké politické shody na obsažených opatřeních. Jako vhodné řešení proto považují předložit novelu zákona o střetu zájmů v užším vymezení a s méně komplexními požadavky cestou poslanecké iniciativy. Zároveň lze paralelně pracovat na obsáhlejším návrhu dle zadání protikorupční strategie.

Novela navržená poslaneckou iniciativou by měla obsahovat povinnost podávat čestná prohlášení při nástupu do funkce a měla by zjednodušit přístup veřejnosti k nim, například formou centrálního registru oznámení. Zároveň na prvním stole panovala shoda na tom, že by povinnosti měly být odstupňovány dle pozic veřejných funkcionářů a jejich rozhodovacích pravomocí. Okruh a míra zveřejňovaných informací se pro jednotlivé skupiny může lišit.

Dnešní diskuze se týkala nastavení kontrolních a sankčních mechanismů u střetu zájmů a konečné podoby novely, které má šanci projít Poslaneckou sněmovnou do konce tohoto volebního období. 

Současným problémem při odhalování pochybení v oznámení politika je skutečnost, že o přestupku a následné sankci rozhoduje jemu podřízený úředník a výsledek přestupkového řízení ani nemusí dát k dispozici veřejnosti. Sankcí je dnes peněžní pokuta až do výše 50 000 Kč, průměrná výše pokut činí však na základě obsáhlé analýzy občanského sdružení Oživení pouze 1200 Kč. Dále je otázkou, zda-li mají být majetková přiznání kontrolována po věcné stránce. Evidenční orgány nyní nekontrolují jejich obsah a veřejnost se k obsahu oznámení dostává velmi komplikovaně. Oznámení jsou totiž zveřejňována v rozličných databázích, kam se člověk dostane až po té, co zažádá o přístup a je mu zasláno heslo do příslušné databáze, které má omezenou platnost.

„Snadnější přístup k přiznáním politiků bychom mohli dosáhnout buď centrálním registrem oznámení, nebo sjednocením podmínek pro přístup k oznámení na jednotlivých evidenčních orgánech. Každý orgán by měl poskytovat oznámení elektronicky a přehledně. Vyřízení žádosti o heslo do databáze by mělo proběhnout do 14 dní a heslo by mělo fungovat minimálně jeden měsíc. Nemělo by být problematické vyhledat konkrétní oznámení konkrétního politika. To znamená, že by do databází nesměly být vkládány bezejmenné soubory, kterými se zájemce o informace musí složitě prokousávat,“ říká poslankyně Lenka Andrýsová.

Právě na tyto problémové části zákona hledal odpovědi dnešní kulatý stůl, k němuž byli zváni zástupci všech relevantních resortů a institucí a zástupci všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.