Proč podporovat církevní restituce?

Krátce po páteční půlnoci jsme na plénu sněmovny schválili podobu majetkového vyrovnání státu s církvemi. Ráda bych zde shrnula důvody, které mne vedou k podpoře tohoto návrhu.

a) Ústavní soud jasně již několik let urguje zákonodárce, aby našli řešení, jak se s církvemi vypořádat. Ústavní soud tedy plně uznává nároky církví na vyrovnání. Nemám důvod zpochybňovat práci našeho Ústavního soudu. Navíc, nebude-li konat Poslanecká sněmovna, budou konat soudy. A my zaplatíme náklady vleklých soudních řízení. Z tohoto hlediska nemají žádné další právní analýzy smysl, neboť tato otázka už byla autoritativně vyřešena. Zde je několik konkrétních ukázek z judikatury ÚS, které se týkají církevních restitucí.

http://spcp.prf.cuni.cz/judikat/usspI-62-08.htm

http://spcp.prf.cuni.cz/judikat/ussp03-491.doc

Další zde:

http://spcp.prf.cuni.cz/judikat/judik-us.htm

b) Každé odložení vyřešení této nelehké otázky nás občany stojí peníze. Zhruba 1,5 až 2 mld. Kč ročně přispíváme církvím ze státního rozpočtu na jejich činnost. Zákon o církevních restitucích v tomto pohledu oddělí postavení církví od státu. V průběhu následujících 17 let se bude příspěvek snižovat, až si nakonec církve budou své duchovní financovat samy. Přičemž lze předpokládat, že za současných podmínek by musely být v budoucnu financované i nově registrované církve a náboženské společnosti, což znamená, že by se do budoucna výdaje na financování církví zvedaly. Kdyby již politici tuto otázku vyřešili dříve, tolik prostředků bychom církvím převádět nemuseli.

c) Zákon o církevních restitucích je vystavěn podobně jako ostatní restituční zákony. Církve budou muset prokázat, že jim předmětný majetek patřil. Podpořili jsme totiž znění pozměňovacího návrhu Ústavně-právního výboru. 

d) Zákon o církevních restitucích je výsledek vzájemné kompromisní dohody mezi 17 církvemi a zástupci politických stran. Návrh zákona počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. Což znamená asi 2 miliardy ročně. Tyto dvě miliardy činí v rámci státního rozpočtu necelé dvě tisíciny.

e) Majetku obcí a krajů se restituce vůbec nedotknou. Vrací se pouze majetek státu. Přesto po táhlých sporech dojde k jasnému určení, koho majetek je. Dojde tak k odblokování majetků, které dodnes v našich obcích stály ladem. Podle studie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v porovnání státních výdajů na církve a výnosů, o které církve přišly, činily výdaje vynaložené v letech 1948 - 2007 na církve ze státního rozpočtu téměř 61 miliard Kč. Avšak nerealizované výnosy církví z jejich původního majetku a patronátů, které přešly na stát, pak činily ve stejném období téměř 230 miliard Kč. Z toho roční výnos zabraného církevního majetku je asi 3 miliardy Kč ročně. Celkově je saldo ve prospěch státu 169 miliard Kč.

 Vládní návrh zákona včetně důvodové ZDE.  

Projev ministryně kultury ZDE.

Stanovisko ministerstva ZDE.

Text návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou ZDE.

Další otázky a odpovědi k církevním restitucím ZDE.

Stanovisko k prolomení hranice 25. února 1948 ZDE.