Sněmovna může fungovat lépe a levněji |
15 Srpen 2013 |
Během své práce ve sněmovně jsem se soustředila i na každodenní provoz sněmovny. Navrhla jsem, co můžeme zefektivnit a jak lépe hospodařit s 1 miliardou korun, kterou Kancelář Poslanecké sněmovny ročně spotřebuje. Předem musím zdůraznit, že si velmi cením zlepšení, která se od roku 2010 realizovala. Jedná se především o elektronizaci chodu sněmovny, kdy se již jednotlivé sněmovní tisky nedistribuují v papírové podobě každému z poslanců a o zrušení automatického zasílání DVD s informacemi, které jsou k dispozici na webu sněmovny. Potěšila mě nová grafická verze a zpřehlednění webových stránek. Brzy se dočkáme i plné anglické verze. Přesto jsem se rozhodla sepsat ještě další doporučení vedení Kanceláře poslanecké sněmovny. Rozděluji je do třech kategorií. První jsou návrhy k úsporám. Další se týkají fungování sněmovny obecně a třetí transparentnosti hospodaření.
I. Návrhy k úsporám
Poslanecká sněmovna za minulý rok podle informací, které mám, utratila 6.000.000 Kč za právní informační systémy. Senát za stejné období utratil 350.606 Kč. Ministerstvo spravedlnosti včetně dalších 200 podřízených institucí 7.000.000 Kč. Je evidentní, že Poslanecká sněmovna odvádí za Codexis a ASPI společnosti Atlas Consulting, s.r.o. výrazně více, než by měla. Doporučení: Licence by se měly zakupovat jen na počítače, kde se opravdu využívají. Osobně považuji za zbytečné, aby měl přístup do těchto systému jak asistent, tak poslanec. Je třeba se poučit z provozu Senátu. Předpokládaná úspora: 5.000.000 Kč
Považuji za správné rozhodnutí, že se pevné počítače v kancelářích nahradily notebooky. Je to mnohem operativnější. Nerozumím však nově vypsané zakázce, kdy se plánuje nakoupit 450 počítačů, přičemž zaměstnanců sněmovny je 343. Zakázka je k dispozici ZDE. Celková výše zakázky 6.375.000 Kč. Doporučení: Zvážit počet počítačů, které jsou opravdu potřebné. Předpokládaná úspora: 1.500.000 Kč
Sněmovna se v roce 2011 rozhodla koupit speciální software pro žádosti o informace od občanů dle zákona č.106/1999 Sb. Otázkou je, zda-li se taková služba sněmovně vyplatí a občanům něco přinese. Pořizovací náklady činily po odhadu 20.000.000 Kč, pak 8.000.000 Kč . Vyhrála společnost Atlas Consulting, s.r.o. Překvapivá je také nestandardně krátká doba na zhotovení softwaru - od 1.3.2012 do 30.4.2012. Viz. Doporučení: Zhodnotit potřebnost softwaru a jeho přínos pro chod sněmovny. V případě negativního vyhodnocení neprodlužovat smlouvu o poskytování těchto služeb.
Kolega ze sněmovny mne upozornil na to, že zcela totožnou letenku, kterou na internetu viděl a kterou si vyhledal za 6000 Kč, sněmovna v tentýž den pořídila za 9000 Kč. Doporučení: Zvážit lepší nastavení vztahu se společností nakupující pro sněmovnu letenky. Zvážit hlubší spolupráci např. přímo s ČSA.
Za zvážení stojí také tisk závěrečných účtů. Každý poslanec má k dispozici notebook a může s rozpočtem pracovat operativně na něm. Případně si na tiskárně může sám po zvážení materiál, nebo jeho části vytisknout. Totéž se týká rozpočtů. Lze uvažovat též o nutnosti tisku pozměňovacích návrhů během schůze. Za sebe doporučuji výplatní pásky taktéž doručovat poslancům elektronicky. Stejně jsou jejich platy veřejné. Doporučení: Postoupit v elektronizaci chodu Poslanecké sněmovny. Udělat si případně vnitřní analýzu toho, kde by šlo ještě další procesy zelektronizovat.
Hlavním důvodem je jejich ztrátovost. Poslanci navíc stejně jezdí na výjezdní zasedání do různých míst v krajích a běžně využívají privátní ubytovací zařízení. Provozní středisko Harrachov: příjmy 2012: 1 410 670 Kč náklady: 1. materiál: 513 770 Kč, 2. opravy a údržba budov Harrachov: 1 773 440 Kč výsledek: - 876 540 Kč Provozní středisko Lipnice: příjmy 2012: 801 100 Kč náklady: 1. materiál- 403 970 Kč, 2. opravy a údržba budov- 2 176 240 Kč výsledek: -1 779 110 Kč
Ceny volání klesají. Měl by tak klesnout i příspěvek na telefony. Ten v současnosti činí 7000 Kč. Snížit se zajisté může na 3500 Kč. Otázkou je možnost rámcové smlouvy, kterou by mohl poslanec využít.
Každý rok se tiskne kniha o práci Parlamentního institutu. Tuto publikaci na křídovém papíru s řadou barevných fotografií dostává každý poslanec a předpokládám, že i senátor. Podle mě ji ale v tištěné podobě nepotřebujeme. Otázkou je, jestli ji vůbec potřebujeme. II. Fungování sněmovny
Dnes každý výbor poskytuje jiným způsobem psané zápisy. Některý ani neuvádí seznam pozměňovacích návrhů včetně předkladatelů a jejich obsahu. Standardní zápis by měl vypadat asi jako ty, které zpracovává Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Ukázka ZDE. Díky tomu se nám podaří dát občanům dostatečné informace z jednání, na které se ne vždy mohou osobně dostavit. Otázkou jsou také veřejné zápisy z pracovních cest. Doporučení: Určit minimum toho, co musí zápis z výboru, případně zahraniční cesty, obsahovat.
Již se podle informací realizuje. Ještě však není dokončeno.
Nutná spolupráce poslanců. Dosavadní výstup pracovní skupiny ZDE.
Umožnit více stáží pro mladé lidi a studenty ve sněmovně.
Je běžné, že se na schůzích výborů nahrává diskuze poslanců. Bylo by dobré ji rovnou zveřejnit na webu sněmovny.
Existuje intranet s řadou informací. Ne všechny jsou však využívané. Informací je tam mnoho. Chtělo by to udělat revizi, aby byly informace přehledné, aktuální a plnily tak svůj účel.Pomohlo by to zajisté zlepšit informovanost o veškerých službách, které jsou pro poslance k dispozici na začátku funkčního období.
Některé z darů nejsou příliš reprezentativní. Česká republika by se měla lépe prodat. Výběr vhodných darů považuji za důležitý.
Namísto několika stačí jedno přehledné usnesení. Jedná se např. o usnesení č. 416 ze 43. schůze dne 28.2.2001 včetně příloh.
Cílem je zjistit, jestli jsou všechna zařízení efektivně využívána.
Pronájem nábytku se jeví jako velmi neefektivní. Bylo by namístě zvážit, zda není lepší být v nájmu již vybavené kanceláře, či poskytnout pouze paušální částku na pronájem včetně nábytku na začátku volebního období.
Mají přeci již jednu v prostorách sněmovny. Když se však rozhodnou regionální kancelář nevyužívat, ztrácí zároveň možnost čerpat příspěvek na kancelářské potřeby. To rozhodně není motivační ke snižování nákladů.
Pomůže to ušetřit řadu prostředků.
III. Průhlednost hospodaření
Transparentnost je prevencí proti neefektivnostem. Umožní nejen veřejnosti, ale i zaměstnancům a poslancům navrhování úspor. Osobně jsem si zažádala o závěrečný účet Poslanecké sněmovny. Od pana ředitele odboru hospodářské správy Milana Hybše mi dorazilo, že bohužel závěrečný účet za rok 2011 již není k dispozici v písemné formě, lze jej pouze dohledat v elektronické podobě na webové adrese MF nebo PSP, kde ovšem je ve velmi stručné podobě, kdy jsou veškeré výdaje skryty v jedné obecné položce „Výdaje“. Stejně tak v jedné stručné tabulce je popsán i plánovaný rozpočet. To rozhodně občanovi nedá informaci o tom, jak se s prostředky ve výši 1 miliardy Kč hospodaří. Vysvětlily by se i nákupy, které budí podezření. Například nákup konvektomatu za 300 000 Kč, nebo i chladicí vinárny za 94 000 Kč, či tyčového mixéru za 40 000 Kč. Doporučení: Klikací rozpočet podobný tomu, co má Nové Město nad Metují. Viz. Tento rozpočet stál cca 100.000 Kč. Tuto částku bychom do transparentnosti měli jednoznačně vložit.
V závěrečném účtu není uvedena např. Asociace tajemníků parlamentů, na kterou má sněmovna platit ročně cca 330 000 Kč.
Závěrečný účet by měl též obsahovat celkovou informaci o zahraničních cestách jak poslanců, tak i zaměstnanců sněmovny včetně nákladů. |