Předseda Platformy pro transparentní veřejné zakázky k novele

Česká republika je na tom hůře v plýtvání veřejných financí a zneužívání veřejných prostředků než Kazachstán, Rusko či dokonce Zimbabwe. Vyplývá to z mezinárodního žebříčku Global Competitiveness. Korupčnímu prostředí v Česku se snaží zabránit Platforma pro transparentní zakázky, která připravovala zákon o veřejných zakázkách. V čele expertní skupiny byl právník Daniel Weinhold ze společnosti Weinhold Legal.

Díky svému angažmá v platformě získal Weinhold cenu Americké obchodní komory AmCham Wings Award, která se letos udělovala poprvé. Cena je určená osobám, jež v daném roce přispěly k činnosti komory, a tím přinesly prospěch celému českému podnikatelskému prostředí. Spolu s Danielem Weinholdem ji získal i Dan Ťok ze společnosti Skanska.

ČESKÁ POZICE: Proč jste se rozhodl být občansky aktivní v rámci Platformy pro transparentní zakázky?

WEINHOLD: Oslovila mě možnost pokusit se ovlivnit, jak u nás fungují veřejné zakázky. Dnes o korupci mluví kdekdo. Je skoro víc odborníků na korupci než na fotbal. Domnívám se, že nestačí si o korupci povídat, ale je třeba s ní i něco dělat. Druhou věcí bylo, že se v rámci platformy sešla různorodá a široká skupina, která zaručovala, že vznikne nejen něco vyváženého, ale i radikálního. Něco, co zlepší veřejné zadávání a zároveň by nevedlo k nesmyslu, se kterým by zadavatelé nebo úředníci nebyli schopní pracovat. Možnost zkoordinovat různé úhly pohledu, které by se vyvažovaly. To mě velmi oslovilo.

ČESKÁ POZICE: Vedl jste expertní skupinu, jež měla za úkol přijít s návrhy na zlepšení veřejných zakázek. Jak jste s jejich aplikací do novely zákona o veřejných zakázkách spokojen?

WEINHOLD: Platforma se shodla na konkrétní sadě 39 opatření, která by se měla přijmout. Ne všechny věci měly být v novele o veřejných zakázkách. Ale většina klíčových věcí v její výsledné verzi je, a proto jsem spokojen. To se týká především zveřejňování smluv či skutečné uhrazené ceny (nikoli jen „na papíře“), povinností zdůvodnit účelnost zakázky a tak dále. Zadavatel musí veřejně odůvodnit účelnost zakázek a zvolená kritéria. Musí vysvětlit, proč se ten most staví, anebo proč potřebuje třeba čtrnáct bagrů, když podle kvalifikačního předpokladu stačilo jenom pět.

Druhou věcí je, jak vládní návrh pozměnili poslanci v parlamentu. Některé novinky jsou ku prospěchu, jiné nikoli. Problém vidím například v tom, že sektoroví zadavatelé (kam patří i energetické firmy) byli z novely vyňati. To znamená, že většina věcí, které by měly zlepšit transparentnost ve veřejném zadávání, se nebude vztahovat na sektorové zadavatele.

ČESKÁ POZICE: Zákon je nyní v Senátu. Myslíte, že jej schválí tak, jak je, anebo bude změněn?

WEINHOLD: Jsou signály, že Senát může udělat podstatnou změnu. Ta by mohla vést až k zablokování novely. Zejména pokud by se změna týkala takzvaného úplného rozkrývání akcionářské struktury podle dodatku, který původně připravil Nadační fond proti korupci. Záměr dodatku je veden dobrou myšlenkou. Je třeba řešit situaci, kdy dnes existují listinné akcie na majitele anebo kdy veřejnou zakázku může získat společnost, jejíž vlastnictví je nepoznatelné. Podle nás by se však tato věc neměla řešit v zákoně o veřejných zakázkách.

Dodatek byl navíc připraven nedostatečně po právní stránce. Platforma získala k textu dodatku stanoviska od našich členů. Ani jediné nebylo pozitivní. Odmítli jej zástupci jak velkých korporací, tak měst a obcí i odboráři. Všichni dodatek bez výjimky kritizovali. Jeho důsledky totiž neblaze postihnou většinu nevinných dodavatelů.

ČESKÁ POZICE: V čem je zmiňovaný dodatek problematický?

WEINHOLD: Jeho protikorupční efekt je značně limitovaný, a navíc by přinesl riziko zneužitelnosti a obrovskou míru administrativy. To by zabránilo některým dodavatelům se veřejných zakázek účastnit. Výsledkem by byla užší soutěž, a tudíž horší ceny. Firmy by musely rozkrýt celý řetězec všech subdodavatelů – musely by jít až do prvotních cihel. Ve chvíli, kdy máte velkou veřejnou zakázku, máte mnoho subdodavatelů, kteří mají další své subdodavatele, třeba i zahraniční. Představte si, že celý tento řetězec budete muset dokládat. Také se může stát, že si váš konkurent koupí ve vaší firmě minoritní podíl, nedodá vám doklady o vlastnictví, a tím vás zablokuje.

ČESKÁ POZICE: Jaké řešení byste navrhoval vy?

WEINHOLD: Za prvé by to nemělo být řešeno uspěchaně. Návrh by měl být založen na širším konsensu, podobně jako to udělala u svých návrhů platforma u zákona o veřejných zakázkách. Měl by se hledat společný názor. Nemělo by jít o akci „jeden proti všem“. A navíc – zmíněný dodatek beztak příliš nezbrání jednání těch několika lumpů.

ČESKÁ POZICE: Jak to myslíte?

WEINHOLD: Dodatek předpokládá, že první zadavatel se snaží špinavé peníze poslat dál pomocí subdodavatele veřejné zakázky. Jenže ono se to dá udělat úplně jinak. Zadavatel může dostat fakturu za marketingové služby, a tak „přeposlat“ špinavé peníze. Takže dodatek může spíš zbytečně šikanovat poctivé dodavatele a subdodavatele než zabránit korupci.

Navíc, proč by mělo jít jen o veřejné zakázky? Proč ne o jiné smlouvy se státem? Je řada smluv se státem, které zákon o veřejných zakázkách nepostihuje. Mimo jiné v případech, v nichž jde o peněžní plnění opačným směrem. Pokud město pronajme luxusní nemovitost známému za malý peníz, a ten ji pak dá do pronájmu za velké peníze, také unikají veřejné peníze. Proto se domnívám, že záležitost by měla být řešena v jiné normě a v rámci důkladně promyšleného návrhu připraveného profesionálními legislativci.

ČESKÁ POZICE: Platforma pro transparentní zakázky zahrnuje široké spektrum členů, mezi nimiž byly i politické strany. Se kterými se vám dobře spolupracovalo?

WEINHOLD: Osobně jsem participoval v expertní skupině, které se účastnili odborníci za jednotlivé strany. Nechci někoho vyzdvihovat. Musím však říct, že všichni argumentovali věcně. Přestože byli vysláni politickými stranami, jejich politické zabarvení se neprojevovalo.

ČESKÁ POZICE: Máte nějaký recept, jak porazit „korupčníky“, a tím osvobodit českou politickou scénu?

WEINHOLD: Je to mozaika, která se skládá z několika součástí. Jednou je zákon o veřejných zakázkách. Další je financování politických stran. To je složité téma, které zatím není řešené. Pokud v něm však nenastane radikální posun, nic se nezmění. Dalším kamínkem do mozaiky je fungování státní správy. To měl řešit zákon o službě státních zaměstnanců z roku 2002. ODS má však na tento zákon negativní názor, a proto dodnes nenabyl účinnosti. Přestože souhlasím s mnohými výhradami a domnívám se, že zákon není dobrý, je nutné, aby v této oblasti bylo něco přijato. Úředníci by měli být chráněni před politickými tlaky.

WEINHOLD: Je to důsledek širokého konsensu a správného načasování. Pro politiky bylo obtížné odmítnout před volbami něco, na čem se podařilo najít souhlas v celém spektru našich členů – od podnikatelů přes zadavatele až po odboráře. To je víc než tripartita. To je multipartita! Je to úplně jiný přístup, než byl zvolen v návrhu na rozkrývání akcionářské struktury, kdy jedna organizace řekla, že něco navrhuje bez ohledu na to, co si myslí všichni ostatní.

ČESKÁ POZICE: Iniciátorem platformy byla Americká obchodní komora. Není to hanba Čechů, že impuls nepřišel od nich?

WEINHOLD: Americká obchodní komora má velkou základnu, v níž jsou čeští manažeři a mnohé české firmy. A především má v České republice velmi dobré renomé. Je pravdou, že zaznělo obvinění od vysoce postaveného českého politika, že americkým firmám jde jen o zisk. Já jsem na to říkal: A co je na tom špatného? Jde o férový zisk, na kterém benefitují všichni! Američané chtějí dosahovat zisků ve férové soutěži, nikoli ve špinavých dealech.