Unikátní studie: Zkouška z dospělosti dopadá pro Česko bídně

Ekonom.iHNed.cz  7. 12. 2011  11:42

Tímto vysvědčením k završení devatenácti let samostatné České republiky se rozhodně není možné chlubit. Z unikátní Studie národní integrity, kterou vůbec poprvé pro Česko zpracovala protikorupční organizace Transparency International, Česká republika vychází spíše jako zpovykaný teenager než dospělá demokracie.

Českou republiku studie přirovnává k antickému chrámu. To by i mohlo znít poměrně lichotivě, kdyby většina pilířů, které mají podpírat střechu, nebyla značně zhroucená. Nejhůře z hodnocení navíc vycházejí ty pilíře, o něž by se stát měl opírat nejvíce – státní správa, státní zastupitelství, vláda, policie a parlament. Nejlépe je na tom naopak úřad, který je fakticky bezmocný, opírá se hlavně o morální autoritu, ale skutečné dopady jeho doporučení obvykle nemají a politici a úřady je většinou ignorují – ombudsman.

Aby stát fungoval

Výmluvné pro současný stav je, že druhé nejlepší hodnocení si ze studie odnáší Nejvyšší kontrolní úřad, do jehož vedení volně přecházejí vysloužilí politici a jehož prezidentovi Františku Dohnalovi (taktéž politikovi ve výslužbě) hrozilo za podezření z porušení povinností při správě cizího majetku až pětileté vězení.

„Národní integritu bych přiblížil jedním slovem – funkčnost. Stát má tendenci fungovat tak, že i když má k dispozici špičkové součástky a nejnovější technologie, nedokáže je poskládat dohromady tak, aby mohl bezvadně fungovat,“ říká spoluautor studie a spolupracovník
Transparency International Petr Jansa.

Týdeník Ekonom, který je mediálním partnerem projektu, má obsah studie exkluzivně k dispozici a na 13 stranách přináší výběr toho nejdůležitějšího z jednotlivých pilířů, na co Transparency
International v obsáhlé práci upozorňuje.

„Studie se může stát odbornou učebnicí, jež osvětluje bolavá místa demokracie. Je zde ilustrativně poukázáno, jak jsou klientelismus a korupce systémově zažrány do tkáně jednotlivých institucí a základních pilířů demokracie. A z toho se pak odvíjejí případné návody k nápravě,“ podotýká politolog Michal Klíma, který se na přípravě studie podílel coby jeden z konzultantů.

Zákon o státní službě

Největší možnost k nápravě dává studie státním zástupcům. Jednak proto, že v hodnocení dopadli jednoznačně nejhůře (na 40 procentech pomyslného 100procentního ideálního fungování), ale zároveň i proto, že nelze přehlédnout měnící se trend a přístup k vyšetřování kauz mířících i do nejvyšších pater politiky po nástupu nového nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana do funkce.

Studie však zahrnuje roky 2009 až 2011, v nichž se státní zástupci (podobně jako v letech předchozích) jevili spíše jako – jak konstatuje studie – „černá díra, jež pohlcuje informace o závažných korupčních kauzách a sama žádné nevydává“. A také jako ti, kdo snadno podléhají politickým vlivům a kteří „vyšetřování některých kauz cíleně brzdí nebo minimálně maskují svou neschopnost případy řádně prošetřit“. Příkladem je kauza bývalého místopředsedy vlády Jiřího Čunka: politické tlaky s ním spojené, odvolání nepohodlných státních zástupců, odnětí vyšetřování trestní věci jednomu žalobci a předání jinému, který stíhání zastavil.

Jen o málo lépe dopadla v hodnocení státní správa (42 procent ku stoprocentnímu ideálu). Tu experti Transparency International považují za největší problém, ale zároveň i za místo, kde je možná relativně rychlá náprava – pokud by byl konečně přijat zákon o státní službě. Ten by totiž dokázal omezit hlavní problémy, s nimiž se úřednický aparát (a zprostředkovaně pak i celý stát) potýká.

Současný systém, který v mnohém vyhovuje zejména politikům, je totiž nastaven tak, že podporuje vysokou míru fluktuace a loajalitu vůči nadřízeným politikům spíše než odbornost a nezávislost. Vedoucí úředníci jsou pod silným politickým vlivem, protože mohou být kdykoli odvoláni z funkce bez udání důvodu. Důkazem toho, jak snadno je možné o vedoucí pozici ve státní správě přijít, je Libor Michálek. Ten byl odvolán z pozice ředitele Státního fondu životního prostředí poté, co zdokumentoval korupční nabídku, která kompromitovala jeho nadřízeného ministra životního prostředí.

„Ale jento, že se přijmou nějaké nové zákony nic nevyřeší. Řada věcí jde dělat lépe hned, měli bychom proto začít lepší praxí v rámci stávajících pravidel. Jako by nám unikala podstata, například to, že transparentně je možné veřejné peníze utrácet i nyní,“ podotýká spoluautor studie Petr Jansa.