Zhodnocení mých priorit roku 2012

Zhodnocení mých priorit roku 2012

Na začátku roku 2012 jsem si vytyčila mé hlavní priority práce v Poslanecké sněmovně. Na konci roku 2012 jsem Vám společně s mojí kolegyní Veronikou Jouzovou připravila shrnutí, co se za poslední rok v těchto oblastech podařilo a co ne.

• Zákon o úřednících ve veřejné správě

Zákon o úřednících patří mezi naše top priority. Zákon nebyl doposud ze strany Ministerstva vnitra předložen vládě, i když se tak mělo stát do konce září 2012. Platforma vzniklá pod vedením Karolíny Peake, jejíhož posledního setkání jsem se také účastnila, kritizuje současnou podobu zákona připraveného Ministerstvem vnitra, protože nenaplňuje očekávání a zadání z Programového prohlášení vlády ani ze Strategie. To znamená, že současná podoba by nevedla ke zlepšení současného stavu a odpolitizování státní správy. Některé NGO předlohu odmítly jako celek a požadují zpracovat zcela nové znění. Aktuálně čekáme, jak Ministerstvo vnitra přepracuje návrh zákona.

• E-government

S projektem e-governmentu je úzce spojen jeden z cílů mé politické práce, a to všeobecně usnadnit občanům možnost vyřízení záležitostí snadno a z pohodlí domova a zároveň zvýšit efektivnost veřejné správy a zlevnit poskytování veřejných služeb občanům.

Rok 2012 byl pro celý český e-government ve znamení dlouho očekávaného spuštění základních registů. I přes počáteční obtíže se vše nakonec podařilo zvládnout. Základní registry fungují a plní svou úlohu elektronizovat co nejvíce agend státu a zlepšit komunikaci s občany. Problém, který jsem se snažila řešit, byla špatná komunikace mezi některými obcemi Olomouckého kraje a Ministerstvem vnitra. Oslovila jsem naše obce a jejich podněty jsem předala ministerstvu.

Další výzvou do budoucna je nyní e-sbírka a e-legislativa. Konkrétně se nyní intenzivně pracuje na projektu elektronické sbírky zákonů, přístupné zdarma veřejnosti. E-sbírka je pro mě především investicí státu, která povede k velkým úsporám ve státní správě, ale také ke zlepšení služeb občanům.

Jsem velkým podporovatelem e-sbírky, proto jsem v pravidelném kontaktu s představiteli Ministerstva vnitra, kteří pracují na tomto projektu. Aktuálně se počítá na projekt e-sbírky a  e- legislativy s 500 milióny korunami. Celá realizace se prodražuje kvůli tomu, že se údajně musí všechna data z existujících zákonů fyzicky přepsat. Prý na tom trvají ústavní právníci.

Pan náměstek Robert Ledvinka mne ujistil, že se snaží najít řešení, abychom náklady snížili. Právě kvůli tomu jsem se na konec ledna 2013 rozhodla v Poslanecké sněmovně uspořádat seminář, kde budeme společně s odborníky z ministerstev, neziskových organizací a ústavními právníky hledat způsob, jak předpokládané finanční náklady co nejvíce snížit.

• Financování politických stran

V souladu s úkolem z Protikorupční strategie byl vládě předložen návrh zákona o veřejném dohledu nad hospodařením politických stran a politických hnutí a o změně některých dalších zákonů. Osobně jsem přesvědčena, že zákon o veřejném dohledu nad hospodařením politických stran a politických hnutí je správným krokem. Tento návrh vzniká, protože existuje kolem financování stran řada otazníků. Občané nepovažují stranické financování a financování předvolebních kampaní dostatečně transparentní. Je pro ně velmi obtížné dohledat, jak strany nakládají s prostředky, které pochází z veřejných zdrojů.

Nicméně vláda v září návrh předložený Ministerstvem vnitra neschválila a jeho projednávání přerušila, tak aby mohla proběhnout jednání se zástupci všech politických stran. Na jednání během října se práce na konečné podobě zákona posunuly dále. Většina se vyslovila pro povinné transparentní účty nejen pro financování volebních kampaní, ale i pro běžné účetnictví stran. Naopak skoro všichni krom zástupců strany LIDEM se postavili proti zřízení nového dohledového úřadu. Hledá se proto jiný mechanismus dohledu se sankčním mechanismem. Konečné rozhodnutí tak bude na vládě. Osobně jsem se účastnila jednání skupiny poslanců k diskuzi nad tímto zákonem.

• Mezinárodní organizace

Téma efektivnosti členství České republiky v mezinárodních organizacích jsme několikrát otevřeli na Zahraničním výboru. Výzkum v tomto směru provádí i Ústav mezinárodních vztahů. Problematiku mezinárodní organizací jsem také osobně projednávala s odborníky z Ministerstva zahraničních věcí. Musím je pochválit za to, že toto téma rozpracovali a předkládají vládě návrh postupu, který povede ke zmapování členství a vyhodnocení nákladů spojených s členstvím České republiky v mezinárodních organizacích. Nejprve si kladou za cíl získat celkový přehled o tom, jakým mezinárodním organizacím český stát přispívá a proč. Výsledky předloží v polovině ledna 2013.

Za dobu, co Česká republika vznikla, jsme se stali členy přibližně 400 mezinárodních organizací. Je velmi nutné se ptát na to, jak členství může Česká republika lépe využít, jak odstranit případné duplicity v agendách mezinárodních organizací, jak maximálně využít hodnoty, kterou za členský příspěvek od mezinárodní organizace očekáváme. Je naprosto správné a samozřejmé zjišťovat, jaký přínos organizace má pro každého z nás občanů a zda má smysl vynakládat energii a prostředky ve všech mezinárodních organizací, kde jsme aktuálně členy.

• Etický kodex poslanců a senátorů

Pod vedením kolegů z Úřadu vlády se během roku scházela pracovní skupina tvořená poslanci napříč politickým spektrem, která měla za úkol zpracovat a navrhnout vzorový etický kodex poslance. Skupina v polovině roku návrh etického kodexu připravila, ale stále se čeká na vyjádření jednotlivých poslaneckých klubů, zda s textem souhlasí a připojí k němu svůj podpis. Návrh počítá i se zřízením Etické komise, která bude na dodržování ustanovení kodexu dohlížet. Snažím se taktéž, abychom přijetí kodexu prosadili i do revidované koaliční smlouvy.

• Nejvyšší kontrolní úřad

Po více než roce peripetií se nám na začátku prosince na 49. schůzi sněmovny podařilo schválit novelu zákona o NKÚ, která navazuje na již dříve schválenou novelu Ústavy a na níž panovala shoda napříč politickým spektrem. Rozšířili jsme tak pravomoce Nejvyššího kontrolního úřadu na kontrolu územně samosprávných celků, veřejných institucí jako jsou zdravotní pojišťovny, výzkumné instituce, Regionální rady soudržnosti, Česká televize či Český rozhlas nebo vysoké školy, a v neposlední řadě taktéž i kontrolu podniků s většinovým podílem státu, kraje nebo obcí.

Reagovali jsme tak na současný trend, kdy se majetek ve vlastnictví státu, obcí a krajů velmi často transformuje na soukromé právnické osoby typu akciové společnosti a de

facto se stále veřejnými prostředky hospodaří soukromá společnost. Je tedy na místě, aby Nejvyšší kontrolní úřad měl možnost nahlížet do hospodaření velkých firem se státní majetkovou účastí, ať už jsou to České dráhy, Lesy České republiky, ČEPRO, Letiště Praha, městské dopravní podniky a další. Většina společností, jejichž majoritním vlastníkem je stát nebo územně samosprávný celek, bude nově podléhat vyšší veřejné kontrole. Výjimku tvoří akciové společnosti, jež mají akcie obchodovatelné na regulovaném trhu.

• Jednací řád Poslanecké sněmovny

Podporuji změnu jednacího řádu v tom smyslu, aby pozměňovací návrhy ve druhém čtení mohl předkládat pouze výbor, poslanec, případně skupina poslanců, ale až poté, co byl návrh řádně projednán ve výboru a každý se k němu mohl vyjádřit. A komplexní pozměňovací návrh (které nahrazují téměř celý text textem novým) bude moci předkládat pouze garanční výbor. Taktéž nebude do budoucna možné podávat tzv. přílepky. To znamená návrhy, které věcně nesouvisí s předmětem původního návrhu. Zároveň musí být každý poslanecký návrh předkládán s odůvodněním, kde budou vyčísleny i hospodářské a finanční nároky. Ambicí této změny je zvýšení transparentnosti celého legislativního procesu, tak, aby bylo zřejmé, kdo a proč jaké návrhy předkládá a jaký bude jejich reálný dopad.

• Akcie na doručitele

Vláda předložila do sněmovny návrh zákona o opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností dne 18. června 2012, (tisk č. 715). Zákon upravuje změnu listinných akcií na majitele, které nejsou imobilizovány na listinné akci na jméno a s tím související povinnosti akciových společností. S účinností navrhovaného zákona nemohou již společnosti emitovat listinné akcie na majitele jinak než formou jejich současné mobilizace a z obchodního rejstříku musí být zřejmé, u jaké instituce jsou akcie imobilizovány. Navíc od 1. ledna 2014 nabude účinnosti nový zákon o obchodních korporacích, který již neumožňuje existenci anonymních akcií.

Tento návrh zákona je zařazen na program jednání Ústavně právního výboru na 16. ledna 2013.

• Zpřístupnění dat a informací – Open Data 

Vláda se v rámci mezinárodní iniciativy Open Government Partnership (OGP), která si klade za cíl prosazovat principy otevřeného vládnutí, mimo jiné zavázala otevřít konkrétní data sety veřejnosti. Cílem by mělo být vybudování otevřené datové infrastruktury v ČR. Tuto myšlenku velmi podporuji a hovoří pro ni mimo jiné i fakt, že tato data byla vytvořena za veřejné peníze náš všech, a proto by měla i nám všem sloužit. Otevřená data totiž nejen šetří peníze na provoz veřejné správy, ale taktéž znamenají větší transparentnost a kontrolu veřejnosti nad hospodařením eráru. Zároveň povedou k inovacím a vyšší kvalitě služeb, což může pomoci nastartovat ekonomiku a zvýšit konkurenceschopnost.

O tom, že otevřená data státní správy jsou jednou z priorit do budoucna, hovoří i dokumenty na vládní úrovni, jak Strategický rámec rozvoje veřejné správy a eGovernmentu 2014+, tak nová protikorupční strategie na období let 2013-2014.

Termín: 31. prosinec 2013 – vytvořit katalog otevřených dat veřejné správy České republiky

Veřejnost získá možnost v katalogizačních záznamech jednotným způsobem vyhledávat pomocí různých kritérií v přívětivém uživatelském rozhraní. Veřejnost (ale i samotná veřejná správa) tak získá na jednom místě přehled o otevřených datech publikovaných veřejnou správou České republiky.

Osobně jsem zorganizovala schůzku ohledně otevřených dat ve sněmovně. Podařilo se díky IT oddělení zveřejnit data ve strojově čitelné podobě. Více ZDE.

• Jednotný branding ČR aneb pracujeme na zlepšení jména ČR v zahraniční

V půlce února proběhla prezentace půlročního projektu studentů Univerzity Karlovy s názvem „Značka ČR – návrh komunikační strategie”, kdy 15 studentů za pomoci mnohých partnerů z řad soukromých firem i ministerstev vymyslelo návrh kompletní komunikační strategie naší země. Téma brandingu a prezentace ČR v zahraničí vnímám jako velmi důležitý aspekt naší zahraniční politiky, který by v žádném případě neměl být opomenut. Může nám pomoci i v rámci ekonomické diplomacie.

Kvůli tomu jsem v květnu uspořádala v Poslanecké sněmovně seminář, který se touto problematikou zabýval komplexně a díky jeho závěrům přijal Zahraniční výbor usnesení, kterým vládě doporučil nejefektivnější způsob řešení dané problematiky. Koncem listopadu proběhlo pracovní jednání na vyšší politické úrovni, které řídila vícepremiérka a naše předsedkyně Karolína Peake. Přislíbila nám, že sjednocení log českých úřadů a navržení dalšího postupu při vytváření strategie prezentace České republiky probere s dalšími ministry a pokusí se téma začlenit do jejího plánu úspor ve veřejné správě.

• Lobbing 

Konzistentním tématem, kterým se zabývám, je lobbing, tedy ztransparentnění vytváření zákonů. V roce 2012 jsem pořádala společně s Respekt Institutem seminář, který navázal na projekt Expertní stoly o lobbingu probíhající minulý rok. Cílem setkání expertů z řad politiků, lobbistů, akademiků, zástupců neziskového sektoru a obchodních svazů bylo zhodnotit předkládané varianty vládního návrhu, který se postupně tvoří. Vláda bude o zákoně o lobbingu brzy rozhodovat. Již dnes se ukazuje, že řešení není vůbec jednoduché. Chceme-li zprůhlednit tvorbu zákonů, musíme změnit více zákonů, jako například zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.