Zákon o rozpočtové odpovědnosti neboli finanční ústava nyní míří k projednání vládě. Kabinet se návrhem ústavního zákona bude zabývat na svém jednání ve středu.
IT odbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zpřístupnil (téměř) podle opendefinition.org data o poslancích a hlasování. Přestože je ještě spousta práce před námi, vnímám takový krok značně přelomově: česká státní správa vstupuje do éry otevřených dat.
Novelou zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se snaží poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) a Lenka Andrýsová (LIDEM) zprůhlednit hospodaření krajů. Samosprávy by musely nově 15 dní před možností podat si žádost o peníze zveřejnit podmínky dotace, návrh ve středu projedná vláda.
Lenka Andrýsová je jednou z 21 Čechů a Češek s nimiž v období října 2010 až února 2011 vedla rozhovor Linda Štucbártová mimo jiné o tom, jak vnímají dnešní svět, zda a jak vytváří kariérní příležitosti pro mladé lidi.
Praha 19. září (ČTK) - Studentská iniciativa ZrušmeZákon.cz spustila anketu o nejnesmyslnější právní normu. Hlasování podpořilo několik členů parlamentu. Zákon nebo paragraf, který získá nejvíc hlasů, pak chtějí navrhnout ke zrušení. Akce má upozornit na přebujelou byrokracii, řekl dnes novinářům mluvčí projektu Randy Novák.
Praha - Miliardy korun navíc za dodatečné práce u veřejných zakázek ve stavebnictví by mohly být brzy minulostí. Alespoň podle ministerstva pro místní rozvoj. Od září vstupují v platnost nová pravidla při vypisování větších zakázek. Zadavatel bude muset předložit mnohem podrobnější dokumentaci, a tím také předem získá lepší představu o stavbě a její ceně. Podle Transparency International je možné, že zákon částečně omezí korupci.
36 miliard korun - tolik zřejmě zaplatí Češi za pražský tunelový komplex Blanka. Měl být původně o 10 miliard levnější. Odhad ale nepočítal s inflací a dražšími stavebními pracemi. A takovým překvapením chce ministerstvo zabránit. "V okamžiku, kdy je ten projekt přesněji definován, tak by se to množství víceprací mělo snížit," vysvětluje ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.
Úřady tak budou muset zakázky nad 3 miliony korun detailně popsat už při vypsání, a to podle dokumentace pro provádění staveb, jak ji definuje stavební zákon. "Zadavatel nemůže stavbu popsat pouze rámcově, bude zřejmé, kolik tam firma stráví pokládáním elektrických rozvodů a bude to muset nacenit," dodává jeho náměstek Jan Sixta. Podle ministerstva tak bude poté mnohem menší prostor pro spory, co bylo, nebo nebylo součástí původního zadání, a tím pádem i pro umělé nafukování ceny. Podle právníka společnosti Ambruz and Dark/Deloitte Legal Ondřeje Chmely ovšem žádná vyhláška nedokáže zabránit nekalému záměru zadavatele i dodavatele zakázku předražit.
Menší prostor pro korupci
Vladan Brož, vedoucí Právní poradny Transparency International, vidí v nových pravidlech možnost pro redukci úplatkářství ve státní sféře: "Nedomníváme se, že by to zcela vymýtilo korupci, nicméně se domníváme, že zpřesněním pravidel se tyto korupční praktiky výrazně omezí." Nová pravidla upřesňují novelu zákona o veřejných zakázkách platící od dubna. Ta ruší například takzvané losovačky nebo zadávací řízení, kterých se zúčastnila jen jedna firma.
Ondřej Chmela, právník společnosti Ambruz and Dark/Deloitte Legal
"Domnívám se, že jediný způsob, který může nějak napravit stávající stav, je zvýšení určité individuální odpovědnosti klíčových manažerů. To znamená, ne aby zadavatel platil a odpovídal za veřejné zakázky a zadávací řízení, ale aby konkrétní manažeři, kteří odpovídají za to, jakým způsobem je veřejná zakázka vedena, byli osobně odpovědní."
Hlavní fakta
Od září vstupují v platnost nová pravidla při vypisování větších zakázek
Úřady budou muset zakázky nad 3 miliony korun detailně popsat už při vypsání výběrového řízení
Podle MMR bude menší prostor pro spory, co bylo nebo nebylo součástí zadání, což omezí dodatečné náklady
Podle Transparency International může zákon částečně omezit korupci
Elektronický kontakt s veřejností zvládá nejlépe poslankyně Lenka Andrýsová. Poslanec Marek Benda neodpověděl ani na jednu ze 184 došlých zpráv.
Už přes rok funguje e-mailový rozcestník NapisteJim.cz, kde lze snadno kontaktovat poslance, senátory a zastupitele. Za „nejvzornější“ poslance, alespoň pokud jde o kontakt s veřejností, můžeme označit Lenku Andrýsovou (LIDEM), Stanislava Polčáka či Petra Gazdíka (oba TOP 09).
Právě tito zákonodárci odpověděli na drtivou většinu dotazů a podnětů svých voličů. Naopak e-maily veřejnosti zcela ignoruje Marek Benda (ODS), který zatím neodpověděl ani na jednu ze 184 došlých zpráv. Je přitom třetím nejčastějším adresátem.
Na špici nejčastěji dotazovaných politiků se dlouhodobě držel Karel Schwarzenberg (TOP 09), kterého ale nedávno odsunul na druhou příčku premiér Petr Nečas (ODS). Toho voliči zasypaly doslova stovkami nesouhlasných reakcí na odvolání ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS).
Pokud jde o politické strany, na korespondenci veřejnosti nejčastěji reagují poslanci stran LIDEM a TOP 09 (v průměru odpoví na asi třetinu zpráv). Naopak nejméně často odpovídají poslanci ODS (jen na každou desátou zprávu).
Na vrchol pomyslného žebříčku, co se aktuálně probíraných témat týče, můžeme nyní zařadit dotazy týkající se návrhu na zvýšení platů politiků. Mezi další frekventovaná témata pak jednoznačně spadají dotazy týkající se kauzy vydání Vlasty Parkanové, jmenování Lenky Bradáčové na post vrchní státní zástupkyně anebo téma církevních restitucí.
Srovnávání politiků a stran může být trochu zavádějící. Někteří totiž nechávají odpovídat asistenty, a to stylem „děkuji za podnět, předám.“ To se týká třeba Karla Schwarzenberga. Jindy zprávy nemají formu dotazů. Domníváme se ale, že je projevem slušnosti, když politik alespoň poděkuje za názor.
E-mailová brána NapisteJim.cz byla spuštěna 26. 5. 2011 a provozuje ji sdružení KohoVolit.eu. Voliči zatím všem dvěma stům poslancům odeslali téměř 7 000 e-mailů, přičemž se dočkali odpovědi na necelou pětinu z nich, a to v průměru za týden. Od prosince 2011 je v provozu i slovenská verze.