Názory

Když se Československo rozdělilo na Českou a Slovenskou republiku, bylo mi 8 let a chodila jsem do třetí třídy. Jen matně si z té doby vybavuji slova babičky, když říkala, že se brzy oddělí snad i Morava od Čech. Od těch dob se toho hodně změnilo. Díky návštěvě našeho zahraničního výboru na Slovensko jsem měla možnost zamyslet se nad tím, kam naše dvě země směřují – jestli chtějí spíš jednat každá za sebe, nebo spolupracovat.  

Krátce po té, co jsem se stala poslankyní, jsem se dozvěděla o tom, že existuje Evropský úřad pro boj proti podvodům, který sídlí přímo v Bruselu a zaměstnává zhruba 500 lidí. Zabývá se prošetřováním podvodů s evropskými prostředky a korupce v evropských institucích. O fungování úřadu, kterému se v evropské hantýrce říká OLAF, ví v České republice málokdo. Proto jsem oslovila Pavla Bořkovce, zaměstnance evropského protikorupčního úřadu, a zeptala se ho na několik zásadních informací, které by mohly pomoci řešit některé korupční případy v České republice. Současně spolupracujeme s ministrem vnitra Radkem Johnem na tom, abychom o informace o Evropském úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) rozšířili protikorupční manuál.

Věci veřejné vyjadřují otevřenou podporu stávajícímu senátorovi prof. Janu Hálkovi. Shodl se na tom klub Olomoucké Věci veřejné.

Pana profesora Hálka ve volbách do Senátu bude volit poslankyně Dagmar Navrátilová, místopředsedkyně školského výboru v Poslanecké sněmovně, která s ním nachází společné téma. “Pan profesor Hálek se v Senátu zabývá školskou tématikou, které se věnuji v poslanecké sněmovně. Čerpá z praktických zkušeností z Univerzity Palackého. Účastní se také odborných pracovních skupin na Ministerstvu školství a spolupráci s ním bych uvítala,” říká Dagmar Navrátilová.

“Ve volbách do Senátu podporujeme pana profesora Hálka. Bude se moci věnovat svým politickým povinnostem naplno. V jeho případě nebude docházet k souběhu více funkcí,” řekla Lenka Andrýsová, poslankyně za Olomoucký kraj.

Ing. Lenka Andrýsová, Mgr. Dagmar Navrátilová

Poslankyně Parlamentu České republiky za Olomoucký kraj

Stejně jako federalisté v 18.století obhajovali v Listech federalistů svou ústavu, chci dnes krátce obhájit naši stranu, která se stala politickým obětním beránkem. Po mediální masáži člověk nabývá dojmu, že pokud něco v republice nefunguje, pak je to strana Věci veřejné. Ovšem, nic není černobílé.

Izraelští poslanci rozhodnou v pondělí o tom, jestli svou zemi vrátí o několik staletí k dobám, kdy se lidé posuzovali nikoliv podle toho, co činí, ale podle toho, k jakému náboženství se hlásí. Izraelská vláda v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem totiž předkládá návrh o rozšíření slibu loajality pro občany o tvrzení, že budou oddanými vůči Židovskému státu. Tento slib „Slibuji, že budu oddaným občanem Židovského a demokratického státu Izrael a budu dodržovat jeho zákony“ by měli složit všichni, kteří chtějí získat izraelské občanství.

Díky projektu Fórum 2000 se v Praze současně vyskytuje řada zajímavým osobností z celého světa, které jejich země trestají za jejich politické názory. Dneska jsem díky Člověku v tísni měla možnost setkat se s panem José Luis García Panequem, který strávil 7 let svého života v kubánském vězení za svou angažovanost v kubánské nezávislé tiskové agentuře. V červenci tohoto roku byl propouštěn s tím, že odjede do španělské metropole Madrid. Toho, že se Kuba rozhodla propustit řadu politických vězňů, si cením.

Když jsem šla poprvé jako studentka do Poslanecké sněmovny, nevěřila jsem svým očím a uším. Poslanci byli tehdy na podzim velmi hluční. Předsedajícího sněmovny, který řídil schůzi, jsem sotva slyšela, i když mluvil do mikrofonu. Námi zvolení zástupci si četli bulvární Blesk, deník Aha, výjimky si listovaly Mladou frontou, či Hospodářskými novinami. Na hlasování přibíhali na poslední chvíli. Ministerské řady zely prázdnotou. Pracovní kázeň byla na první pohled na bodě nula.